Přidat názor k článku Zkratka, která nevede NIKAM

Tak nevim - můžu reagovat, když otázka nebyl mířena na mě? :-)

Slibuju, že budu mluvit za sebe. Takže já osobně pozornost dítěte neodvádim - jednak mi přijde, že tim si nezapamatuje co se nesmí a jednak je to pro mě taky manipulace pod úroveň.
Když chce třeba sáhnout na troubu, řeknu mu, že to pálí (to už naše děti znají od svíčky a vědí, že obvykle nekecám, takže nemají důvod mi nevěřit), případně vezmu ruku dítěte a pomalu ji přiložim kousíček od skla trouby, kde už to hřeje a znovu vysvětluju, že tady je to teplý a úplně na skle to pálí, tak tam nesahat (naše děti tohle už pochopí, takže dál neni nic třeba, nicméně, kdyby si na tu troubu nakonec sáhly, taky to pochopí). Nahoru na plotýnku nejdřív nedosáhli a teď už je ani nenapadne,. že by tam měli sahat.
Skákání na gauči nezakazujem - jednak nemáme gauč a jednak když skáčou z truhly do peřin, jen je upozornim ať si dávají pozor a neskočí mimo peřinu, případně jim peřiny pomůžu rozprostřít na celý "doskočiště" z truhly.
Co se týká přecházení silnice - trvám na tom, že půjdou za ruku a když to odmítají, beru je nekompromisně do náručí a přenesu. Dát jim na zadek, tak docílím akorát toho, že je pak budu přenášet stejně, takže v tom nevidím žádnou výhodu. Ale to se stává vyjímečně, páč bydlíme na vsi.