Při výběru místa porodu pro své druhé miminko jsem postupovala "obráceně". Myslím, že důležitější než kde rodit je přístup lidí, které máte kolem sebe. A vyplatilo se mi to.
Tedy po pořádku.
Bydlím kousek od Prahy. S paní porodní asistentkou Věrou Novákovou jsem se seznámila na předporodních kurzech před narozením mého syna (1997). Nevím, zda tehdy pracovala v nějaké porodnici či ne. Nezajímala jsem se. Zvláště po té, co mi řekli, že asi budu rodit koncem pánevním (KP), vybírala jsem z "velkých" porodnic. Na doporučení několika kamarádek jsem rodila v Podolí.
Byla jsem ráda, že mi vůbec dovolili rodit KP a nedělali hned císařský řez. Ale jinak to byl "klasický porod" se vším všudy. Napřed poslali manžela domů, když ho zavolali byl již syn na světě, motalao se kolem mě velké množství anonymních tváří. Holení a klystýr byly samozřejmost. Urychlování a velký nástřih asi nurnost (přeci jen se hlavička rodila jako poslední).
Krátce po narození mého syna byl otevřen CAP na Bulovce a tam rodilo několik mých kamarádek. Shodou okolností asi 3 s paní Věrou, která tam v té době pracovala. (Pokud se Vám dostame do ruky kniha Průvodce porodnicemi ČR, i tam je porodní příběh z CAPu s paní Věrou). Všechny kamarádky byly moc spokojené. Bohužel než se mi mělo narodit další miminko, CAP už zase "neexistuje" (alespoň ne ve své původní podobě).
V průběhu svého druhého těhotenství jsem se doslechla, že paní Věra nyní pracuje v porodnici v Neratovicích. Vyhledala jsem ji tedy a domluvila si s ní vše potřebné (mimo jiné cviky na otočení miminka, které bylo ještě ve 33.týdnu také hlavičkou nahoru, poradila mi, jak si mám masírovat hráz, aby byla měkčí,..) i to, jak si představuji, či nepředstavuji svůj porod. Upozornila mě i na problémy, které v Neratovicích jsou s přirozeným porodem (tehdy hlavně ono věčné "prohřejvání" miminek).
Domluvily jsme se, že pokud Věra nebude mít zrovna službu, že si ji k porodu zavolám.
Porod začal asi v 1 ráno. Doma jsem tiše přemlouvala miminko, ať ještě počká (Věra má službu od 7 a školka pro bráchu je taky tak - jinak zbytečně vyděsíme babičku). A musím říct, že psychyka sehrála své. Interval kontrakcí se moc nezrychloval. Vše jsme stihly a v 9 dorazili s manželem do Neratovic.
Po celou dobu porodu se o mě starala paní Věra. Kromě vstupní prohlídky, kdy lékař konstatoval, je to na začátku. Pak nastalo uvolnění a už miminku nestálo nic v cestě. Dcera se narodila ve 13 hodin. Dalšího lékaře jsem viděla na chvíli po porodu.
Šestinedělí v Neratovicích jsem "nezažila", protože druhý den ráno byla moje dcera převezena na JIP (problém nesouvisel s porodem, tedy by se stal kdekoliv) na Kladno a já propuštěna domů. Mám ale několik kamarádek, které tam rovněž rodily a byly spokojené i na šestinedělí.
Ještě pár poznámek k vybavení porodnice:
příprava na porod probíhá na pokoji (proto bych Vám doporučila jednolůžkový), k dispozici je sprcha, míč
v jiné místnosti (přes chodbu) je k dispozici vana.
Porodní sály zde mají dva. Jeden s klasickým stolem, druhý s velkým polohovacím stolem (já jsem rodila na něm v poloze na boku), nyní už je k dispozici i porodní stolička (to v dubnu 2002 ještě nebyla).
Rovněž už bylo prosazeno, že miminka není třeba "prohřívat".
Klistýr (či spíše jeho šetrnější verze YAL) se zde dělá v případě potřeby a po domluvě (Můj porod byl přirozený a nebylo třeba nic. Na rozdíl od toho prvního porodu, kde jsem byla za klistýr "vděčná", protože jsem posledních asi 20 hodin v nemocnici nemohla na záchod - byla tam hrozná zima a "nadařilo se").
Jíst a pít jsem mohla - byl mi nabídnut i oběd, ale neměla jsem chuť. Pila jsem Dobrou vodu a ujídala bombóny s hroznovým cukrem (mohu doporučit!!)
Nástřih mi byl proveden malý (hojil se asi 4 dny) a po domluvě - tam se již projevily možné komplikace, kvůli kterým dcera zkončila na JIP, jinak by to asi bez nástřihu šlo.
Zdravím všechny malé i velké. Těm nenarozeným držím palečky a jejich rodičům taky.
Ivana
Předchozí