Přidat názor k článku Zkratka, která nevede NIKAM

ale přesto mi to nedá. Kdo četl ví, že jsem byla plácačka, ale snažím se a chci být neplácačka. Je to zčásti i zásluhou příspěvků ZuziP. Někde psala, že když je pro někoho nepřípustné uhodit dítě např. do věku 4 let /protože je malé/ a pak od puberty nahoru /protože je téměř dospělé/, proč tedy plácat v tom mezidobí. I její příspěvky mě donutily o tom přemýšlet. Protože mám děti ve všech těchto věkových kategoriích, proč jsem schopna se domluvit s tím nejmenším a také s pubescentem, ale proč mám občas plácnout svého sedmiletého syna/že to jinak nejde?/. Proč u svých dvou dětí dokážu najít jiné metody, ale u mého prostředního dítěte ne? Proč dokážu bez problémů neplácnout své 2 děti a prostředního občas ano? I teď o víkendu jsem měla nervy na pochodu /všechny 3 děti přišly se svou troškou do mlýna - asi byl špatný tlak/ a vydržela jsem.
Nesmějí si dovolit víc než dřív, styl výchovy je stále stejný /jen bez plácnutí/. Vím, že některým už vadí články ZuziP, ale i díky její neústupnosti jsem začala o tom všem přemýšlet. Také jsem předtím zoufale obhajovala svůj přístup v tom, že někdy je plácnutí to nejlepší řešení, že dítě přece netýrám a že ho mám ráda.
Jasně, že všechny, co jsme tady, své děti milujeme a fyz. netýráme. Ale možná by to chtělo o příspěvcích ZuziP více popřemýšlet. Není potřeba zákon, aby jakékoli plácnutí dítěte bylo trestné. Nebo aby tzv. neplácání znamenalo to, že dítě si může dovolit cokoli. Jen při vysvětlování svým dětem chodím občas okolo. Přímo jdu u své nejstarší dcery - myslím, že to chápe. U nejmladšího to jinak než nepřímo nejde a u svého sedmiletého syna volím metody od každého trochu.
Jsem za své děti zodpovědná, ale to neznamená, že jen můj názor je ten nejlepší a že děti mají právo na své rozhodnutí v době, kdy budou dospělí. Své povinnosti si musí plnit, ale mají určité možnosti výběru /podle věku/.
Uvidíme, jak se to časem vyvine. Ale vím jistě, že pokud vydržím /a já určitě vydržím/ být neplácačka, nikdy neřeknu "měla jsem je víc řezat". Určitě neplatí to, že nejlépe vychovaní jsou ti, kteří zažili plácání a naopak. Kéž by to bylo tak jednoduché.