Přidat názor k článku Zkratka, která nevede NIKAM

No to jsem tě opravdu špatně pochopila. Ale Ty jsi někde v této diskusi navrhovala metody jako třeba přesvědčovat, domlouvat, diskutovat a to je pdole mého názoru ve věku okolo 3-6 let skoro bezpředmětné (alespoň u mých dětí). Taky si někde dávala příklad kdy se dítě nechce dobrovolně oblíknout. Tohle já řeším tak, že nediskutuju a oblíknu násilím. Moje Tína(3apůl) mi to dělá často prostě si postaví hlavu a botičky si neobuje, když jí je chce někdo obout, protestuje. Tak jí jí je obuju ať se jí to líbí nebo ne a jdem. Ona sice chvíli řve nebo hučí :-), ale to je mi v ten moment fuk. Je prostě po mým, ale nebiju jí jen docílím svého tím že jí vlastně "přeperu". Někdy se mi stane, že dám na zadek Katce (7) ale teď už opravdu málokdy, s ní se už pomalu dá diskutovat. Zásadně bych neřešila bitím známky nebo poznámky ve škole.
Chci taky říct, že záleží na temperamentu všech zúčastněných obecně. Ty tvrdíš, že jsi cholerik, ale to vážně nechápu jak to můžeš zvládat. Já prostě někdy vypěním a facka letí. Jen si nemyslím, že by to ty moje děti mohlo nějak výrazně poznamenta. Ale znám děti, které bych nikdy neuhodila. Jsou takové, že když na ně zvýšíš hlas už se chvějí. Taková byla moje mladší sestra. Já byla jako velmi malá bita jak žito, furt jsem něco prováděla. A ona zacelý život nedostala ani jednou. Dvě děti a stejní rodiče ani jednou jí nebouchli.
Takže zastávám výchovu, když něco řeknu tak to platí 100%. Když to někdo dokáže bez plácnutí a v rozumném čas.intervalu klobuk dolů. Já ale nejsem dokonalá jako vychovatel a ani to není moje ambice.