Přidat názor k článku Zkratka, která nevede NIKAM

Jsem rád, že se diskuse rozběhla, jenom pro upřesnění nejsem matka nýbrž otec potomka. Opravdu trvám na tom, že syn není rovnoceným partnerem a ani jím být nemůže (ne dělbou moci a síly jak si to vykládají odpůrci "plácnutí" ale dělbou odpovědnosti). Ono ani malý američánek (byť má deklarováno tisíce práv) nemůže mít odpovědnost sám za sebe, do určitého věku je to na rodičích, vždy a všude. Utopí-li se dvouletý chlapeček není to jeho vinna, ale rodičů, že něco zanedbali. Demokracie to je mít práva a povinnosti. Jak dítě roste přibývá mu práv, ale i povinností. Stav práva bez povinnosti těžko vychová zodpovědného občana k sobě i druhým. Měrou, jakou máme nad ním odpovědnosti musíme mít i právo rozhodovací a autoritu. Plácnutí má usměrnit, být posledním prostředkem. Důležité je nikdy netrestat v hněvu. Kdo neuznává plácnutí, má možnost děti vychovávat bez něj (klobouk dolů), ale prosím, nenuťte nám zákonem "neplácat". My v Čechách jsme docela alegričtí, když se nám snaží zákonem "znormalizovat" žití.