Zuzi, ty "omylas" protoze jsi mlada a vasniva:). Kdyz jsem byla mlada ja, pouzivalo se v podobne situaci souslovi, ze nekdo je "konfliktni typ"...smankote, co jsem si toho uzila:)). Dneska jsem si vzpomnela na tuhle debatu, nacvicovala jsem s mladezi cosi, co velmi uzce souviselo s jednou starou pisnickou od Prazskeho vyberu, ktera se jmenuje Sebastian, znas ji? Jestli ne, poslechni si ji nekdy, je dobra, i dnesni mladezi se porad libi. Ty se snazis presvedci ostatni o necem, co ti pripada stejne evidentni jako dulezite a oni jako by nechteli slyset, ale slysi a premysli o tom, proto ti taky tak casto a vasnive odepisuji:). Navic mas uspech (Xantipa a dalsi). Nebit deti (vubec je nebit) skutecne je mozne a ve vetsi casti Evropy dokonce bezne. Neni to tak, ze si musi mama rvat vlasy, ze placla batoleti jednu na zadek, tim se z nej deprivant nestane a nestane se, ani kdyz ho majzne obcas, kdyz uz nevi, jak dal. Jen je to zbytecne a jsme-li humaniste vyznavajici nenasili a respekt ke druhemu, neni to spravne. To neni otazka rovnopravnosti deti a rodicu, ale toho, ze na vlastni dite si tak nejak troufneme. Prastit ve stejne situaci cizi dite bychom si rozmysleli a nabit napriklad podrizenemu v praci nebo stazistovi (za nejz take mame zodpovednost) nas nenapadne uz vubec. To je dvoji metr a v jadru to vime, proto nas to nenecha v klidu a tolik moc hledame argumenty na podporu svych stanovisek.
Předchozí