Přidat názor k článku Zkratka, která nevede NIKAM

Hanko,

já se taky snažím co nejvíc chválit - třeba za nezlobení u doktora, za "pomoc" s úklidem, za získání nějaké nové dovednosti, za to, že se učí říkat "prosím" a "děkuju". Naši rodiče to moc nedělali, tehdy se to nenosilo, aby dítě "nezpychlo". Myslím, že to je pěkná blbost. Jsem pro to, vynadat, když je za co, a pochválit, když je za co. S tou závislostí na pochvale to taky myslím nebude tak horké. To závisí asi i na povaze, ale doufám, že když budu chválit i hanět přibližně v souladu s tím, co si to dítě myslí i samo (a co říkáš, že Tobě chybělo), tak se utvrdí v tom, že jeho názory jsou většinou v souladu s tím, co považuji za "správné" i já, a že se mu tím upevní sebevědomí.

A máš pravdu, manipulativní chvála je STRAŠNĚ poznat a já osobně bych za ni kopala do zadku :o(((