No, je prostě vidět, že jsme každá jiná. Rozhodně nestojím o to, aby mi někdo "zkušený" dával rady. Pokud se chci rozhodnout, seznámím se s různými možnostmi a pak se prostě rozhodnu. Moje rozhodnutí, důsledky si taky ponesu sama.
Když se někdo obrací na radu k rodičům /hlavně ohledně financí/, připadá mi, že to je taky občas tak, že kdyby ta rada rodičů náhodou nevyšla, tak rodiče pak z pocitu viny problém vyřeší.
Já nevím, jak to děláš Ty, ale já poslouchám názory ostatních a pak si vyberu. To ale s tzv. dobře míněnými radami nemá nic společného.
Jenom pro upřesnění, mimo domov jsem občas pobývala až do 15, ne od 14.
A myslím si, že mi postupně nabyté zkušenosti rozhodně nebyly na škodu.
S rodiči mám vztah normální, myslím si. Ale já prostě nesnesu jakoukoli manipulaci. Kolikrát jsem byla svědkem, kdy někdo dospělý z okolí /je pravda, že to byly mladší ročníky/ řekl: já nevím, musím se zeptat našich. To jsem fakt nesnášela.
Předchozí