Přidat názor k článku Tandemové kojení v praxi aneb k čemu má vlastně žena prsa

Dani,
kojení je citlivé téma. Pro kojící i pro nekojící.
Jenomže nekojící matky to mají na veřejnosti jednodušší. Vyrazí si na celý den mimo domov, dítě s sebou, lahvičky s sebou... a v pravou chvíli kdekoliv můžou dítěti "vrznout" lahvičku, nikdo nic neříká.
Když na celodenní výlet mimo domov vyrazí kojící matka, nemusí brát lahvičky, v pravou chvíli ale musí najít klidné místo, kde nakojí.

Možná si v době, kdy si kojila, nejezdila nadlouho ven. Ale náš Tom se narodil na začátku léta, bylo krásně a když už jsem toho byla schopná, jezdila jsem s ním, kam se dalo. Výlety, procházky, zoo, návstěvy kamarádek... a to se nedá stihnout za ty 2 - 3 hodiny mezi kojením. Vzhledem k tomu, že TOm byl plně kojený 6 měsíců a částečně kojený do 13 měsíců, vzhledem k tomu, že na místě neposedím a často jsem s ním vyrážela "do světa", stávalo se mi dost často, že jsem musela kojit "na veřejnosti".
Fakt je hrozně těžké najít v Praze místo, kde bys mohla v klidu a v kulturním prostředí nakojit. Veřejné záchodky nepřipadají v úvahu, většina obchoďáků s kojením vůbec nepočítá (čest výjimkám), v restauracích se bez výjimek kouří... takže zůstávají veřejná místa. Lavičky v parku, zahrádky před restaurací - zkus si vzpomenout, kolik klidných míst s pohodlným sezením ve svém okolí najdeš.
Neumím si představit, že bych první rok Tomova života seděla doma na zadku, případně jezdila jenom tak daleko, abych se do 2 - 3 hodin stihla vrátit. K tomu připočti, že nemám k dispozici auto, takže jsem odkázaná na MHD...
Prostě a jednoduše, kojení venku je pro mnohé nutnost a ne příjemné exhibicionistické vystoupení, jak se nekojící ženy i muži mnohdy domnívají. Pokud jim to vadí, nemusí se mi z 10 cm dívat na ten kousíček holé kůže, který je při kojení vidět. Stačí odvrátit pohled, nic víc od nikoho nechci.
Myslím si, že naše společnost je hodně netolerantní a některé názory tady na rodině to jenom potvrzují.
J.