Přidat názor k článku Tandemové kojení v praxi aneb k čemu má vlastně žena prsa

Ahoj holky, celé jsem to nepřečetla, ale není to nakonec jedno? Kdo chce kojit na veřejnosti, ten bude a kdo nechce, ten nebude. Já kojím už přes dvacet měsíců a vždycky jsem zhodnotila situaci a podle toho kojila. V restauraci, kde by na mě zírali všichni místní štamgasti, jsem šla do salonku a na zahradní besídce od muže z práce nás bylo kojících tolik, že snad nebyla chvíle, aby některá z nás neměla prso venku. Kojíme s kamarádkami navzájem před svými manželi, kteří jsou tak zvyklí, že to asi vůbec neregistrují. S negativní reakcí jsem s nikdy nesetkala, ale evidentně největší problém s tím měly babči po padesátce. Ale pokud by někdo měl řeči, utřela bych ho, že by si to za rámeček nedal. Na veřejnosti kojím a kojit budu, protože mi to připadá přirozené a vždy po ruce, a je to praktické i pro větší dítě, když se třeba někde neočekávaně zdržíme. Moje holčička prořvala první půlrok života a mnohokrát jsem říkala, ještě ža ta prsa mám a můžu ji trochu uklidnit.
Názory proti kojení řadím do kategorie, že žená má mít 175 cm, míry 90-60-90, máme být oholené a vyholené, oblečené podle poslední módy, na zadku máme místo kůže celulitidu, takže se máme na noc balit do igelitu a vložku si musíme vyměnit několikrát denně i když nemenstruujeme, protože jinak páchneme. A kdo této normě nevyhovuje, nechť nechodí mezi "slušné" lidi. Už mě to fakt štve.