Přidat názor k článku Tandemové kojení v praxi aneb k čemu má vlastně žena prsa

Freyo,

nedávno jsem se bavila s dětským lékařem v důchodu, který měl na osobní hygienu tenhle zajímavý názor: Když byl malý, koupali se jednou týdně, deodoranty nepoužívali a jedny ponožky nosil šest dní.

A v jedné skandinávské zemi udělali v rámci soutěže "Velký bratr" pokus - jedna rodina měla žít asi 2 měsíce na venkovské usedlosti tak, jako na začátku 20. století, ale se vším všudy - tj. pěstovat domácí zvířata, pracovat na poli a koupat se taky jen jednou týdně. Všichni zúčastnění tvrdili, že asi tak první 3 neděle si sami děsně smrděli, ale pak si zvykli a vnímali jen to, že jsou cítit těmi zvířaty a půdou, ale už ne sami sebou.

I od revoluce se naše kritéria v tomhle směru dost posunula (zejména když žijeme ve městech), a já sama si už třeba neumím představit, že bych se každý den nevykoupala a neostříkla deodorantem, protože bych si připadala jako čuně. Těsně po revoluci mi kamarádka cizinka jako velký objev sdělila, že kdo si neholí nohy, je u nich považovaný za špindíru. Mě před tím nic takového vůbec nenapadlo, a teď si na léto ty nohy taky holím. Ale možná není na škodu uvědomit si, že tahle věc je otázkou zvyku, v každé zemi jsou ta kritéria trochu někde jinde a že není tak docela jednoznačné, že kdo se nechová podle mých vlastních kritérií (která se notabene taky dost mění), je automaticky prase.