Přidat názor k článku Uvztekané dítě

Nevím si rady. Včera mi dcera udělala takovou scénu, že bych to nikomu nepřála. Zajímavé je, že všechno začalo nevinným zákazem. Od chvíle kdy já jsem řekla, že to nemůže ,se takhle škaredě k mamince chovat a ať je hodná holčička, že takové slečny se tak chovat prostě nemohou jako by v té její malé hlavince přeskočilo a už na všechny mé domluvy odpovídala jen neudělám, ne, nepůjdu, nebudu, vyplazovala jazyk a dávala najevo jak mne ignoruje. Když to tak šlo dál a já ji poslala do pokoje ať se jde uklidnit, že se na to nemohu dál dívat, začala používat stejnou strategii, že prostě ne. Začala ječet , vztekat se vydávat strašné srdceryvné zvuky. Já jsem to nevydržela a dala jsem jí na zadek, to pro ni byl však impuls k tomu, že začala být ještě horší a k neutěšení. Pak se do toho vložil můj manžel, který mi neustále opakoval, že se ve svém stavu nesmím takto rozrušovat, on sám měl už co dělat se sebou , aby se ovládl. Když to tak pokračovalo dalších deset minut vyletěl i on a dostala na zadek znovu. No řvali jsme všichni po sobě a Niki začala vypadat , že si snad ublíží, začala kopat kolem sebe, házet se vším co jí přišlo pod ruku, na všechno se ušklíbala a do toho strašně brečela, měla jsem stŕach , aby si neublížila a snažila jsem se ji utěšit. Nic nedbala řvala pořád a čím dál víc. S manželem jsme se shodli, že na to nestačíme. Nevíme teď co máme dělat. V tomto scénáři pokračoval celý den ,avšak pak už to bylo bez křiku. Niki byla hysterická a vše si vynucovala neustálým negováním všeho. Nevím jestli je to normální, mám pocit, že ne. Nedokáži si od ní nechat všechno líbit, přece se ke mně nemůže chovat jako , že já musím poslouchat ji a né ona mě.Poraďte mi , co s tím mohu dělat. Cítím se bezmocná, ona je jinak tak zlatá, ale toto, cítím se jako bych ve výchově selhala. Vendula