Přidat názor k článku Jak se rodí nadstandardně

Milá Ivano,
díky za milá slova, i když Ty sama jistě často podporu a útěchu potřebuješ... I Tvůj příběh je moc smutný, ale na druhé straně plný optimismu a úžasného odhodlání... Tady člověk vidí, že zdravé dítě bohužel není samozřejmost a člověk by si toho daru zdraví měl nekonečně vážit. Většinou na ten fakt ale přijdeme, až když ho my nebo naši nejbližší ztratí. A malé dětičky a miminka jsou kapitola sama pro sebe. Člověk se potom ptá "proč zrovna my?"...
Ale jak píšeš, vždycky je tu nadějě a znám případy, kdy lékař nedával šanci a přeci... Takže i já přeji všem maminkám a tatínkům různě "postižených" dětí hodně sil a neohroženého odhodlání, víru v dobrý nebo alespoň lepší konec a šťastné začátky nových životních kapitol.
I já nechávám svůl mail, kdyby si chtěl někdo víc "pokecat".
Ilona