Jak se rodí nadstandardně

Rozhodla jsem se, že napíši tento článek, abych se trochu vyrovnala se zážitky, které provázely můj porod a dny těsně po něm, a abych varovala maminky, které uvažují obdobně jako já, aby se znovu zamyslely nad tím, kde chtějí rodit.

Píši s odstupem téměř čtyřech měsíců po porodu, aby byl můj pohled objektivnější.

Moje těhotenství bylo vytoužené a s manželem jsme chtěli udělat vše pro to, aby porod probíhal v klidu a bez komplikací. Hledali jsme pečlivě porodnici a zvolili jsme nestátní zdravotnické zařízení MEDU, s.r.o., která úzce spolupracuje s gynekologicko-porodnickým oddělením pražské Fakultní nemocnice Na Bulovce. Byli jsme přesvědčeni, že když zaplatíme nemalý poplatek (16.000 Kč), bude vše probíhat s nadstandardní péčí. Pravdou je, že přístup sester i lékaře z MEDY (MUDr. Alexander Barták) byl pohodový, když přemýšlím zpětně, tak asi až příliš.

Těhotenství bylo naprosto bezproblémové, kontroly probíhaly v klidu, a i když jsem musela ještě za každou návštěvu doplácet, nestěžuji si, tak jsme si to vybrali. Je pravda, že nás s manželem trochu zaskočila sestra, která lékaři před námi odmítala udělat mojí poradnu s tím, že spěchá domů. Nakonec se uvolila a tlak a moč zkontrolovala. Manželovi se od začátku moc nezdál přístup lékaře, který na dotaz, zda jsou u nich či v okolí předporodní kurzy řekl, že by je stejně nedoporučoval a že o ničem takovém neví, a ani sestry nic netušily. Dopídili jsme se, že kurzy na Bulovce probíhají v rámci Centra aktivního porodu, absolvovali jsme je a byli jsme moc spokojeni. Poučeni o porodním plánu jsme se lékaře na něj ptali, ten řekl, že neví co to je. Manželovi se nelíbil jeho velmi sebevědomý a lakonický přístup, ale já jsem už nechtěla nic měnit. Měla jsem obavy, že mám úzkou pánev, tak mi byla na moji žádost změřena a lékař konstatoval, že je to dobré. Dítě jsem přenášela, porod musel být vyvolán v 41+6. Opakovaně mi byl nabízen císařský řez na mé přání, bez udání důvodu, což jsem odmítla. Když o tom přemýšlím teď, nezdá se mi tento přístup správný, o takové věci by měl hlavně rozhodovat lékař, a nepřenášet odpovědnost na rodičku.

O porodu jako takovém se nebudu podrobně zmiňovat. Nejsem schopna odborně posoudit, zda lékař pochybil či nikoliv, to ví hlavně on sám. Pravda je, že mě zamrazilo při jeho větě během druhé doby porodní : "Tak a teď už se nemůže nic stát.". Lékař byl naprosto v klidu, ještě žertoval se sestrou, aby mu masírovala záda válečkem, který tam byl pro rodičky. Podle sledovaných ozev již bylo zřejmé, že něco není v pořádku, ale podle lékaře byl ještě čas. To nevím, neposoudím, jestli šlo ještě provést císařský řez, nebo zda již bylo pozdě a nešlo dělat nic. Dítě se narodilo 14.2.2005 ve 22.05 hodin celé modré a nekřičelo. Už dříve nás při předporodní kontrole lékař předem informoval, že se to stává, a že to nevadí, když dítě nekřičí, ale tomu dnes již nevěřím. Dítě mi ani neukázali a hned ho odnesli pryč. Až na JIP v Krči jsme se dozvěděli, že bylo kříšeno. Apgarové skóre bylo 2,7,8. Také na předporodní kontrole jsme byli informováni, že první údaj není klíčový, a že se nemáme děsit, jako jedna jeho předchozí rodička, ale po dalších zkušenostech tomu již také nevěřím. Ještě než odešla placenta (nakonec byla nutná narkóza, neboť jsem krvácela), jsem slyšela záchranku. Mysleli jsme, že vezou další rodičku. Bohužel to bylo pro naše dítě. Podle informací, které jsme dostali, lékaři váhali, zda dítě převést záchrankou do Krče. Díky bohu, že se pediatr tak nakonec rozhodl, i když slyšet tuto zprávu hned po porodu na chodbě nebylo moc příjemné. Hned jsme chtěli v noci volat na JIP do Krče, ale řekli nám, že s dítětem stejně nic v noci dělat nebudou. Manžel tam ale přesto volal a velice příjemní lékaři nám poskytli hned základní informace. Byla to pro nás studená sprcha. V takové situaci to byl možná detail, ale když mě odvezli na Bulovce na pokoj, byla tam jen jedna postel, i když jsme si zaplatili nadstandard s tím, že manžel tam bude se mnou a MEDA měla vše zařídit. Sestra řekla, že o ničem neví, a až po urgenci manžela tam druhou postel přivezli. Lékaře z MEDY jsem viděla už jen jednou, když se přišel po porodu podívat na šitou hráz a zda mám mléko. Sdělil nám něco v tom smyslu, že pediatři toho nadělají, že on by dítě položil do postýlky.

Nějaká pomoc z Medy či zájem o další osud dítěte či matky nebyla. Na urgence manžela vytelefonovali převoz matky za dítětem do Krče, ale tím jejich zájem skončil. Větší účast a pomoc nám v naší situaci poskytl lékař z Bulovky MUDr. Záhumenský, který s námi de facto neměl nic společného. Pomohl nám také sehnat kopii zdravotnické dokumentace z porodu. Je podivné, že v MEDĚ podle informace, kterou manžel dostal, zdravotnickou dokumentaci z porodu vůbec neměli, ta byla jen na Bulovce. Zjistit, co mi bylo a v jakých dávkách podáváno, byl nadlidský úkon. Dítě bylo převezeno do Krče bez zprávy o porodu. Lékaři v Krči tyto informace chtěli, šlo o čas, manžel je proto rychle sháněl. Tyto informace byly důležité z hlediska další péče o dítě, aby lékaři věděli, co mohlo dítě ovlivnit. Z MEDY žádnou zprávu nedostali, a ani k nim z MEDY nezavolali. Jako by o dítě vůbec nešlo, jen o ten "zaplacený porod". Zprávu o rodičce, kterou nám na žádost manžela dali, nepodepisoval vůbec lékař z MEDY, ale nějaká paní doktorka z Bulovky, která vůbec netušila jak probíhal porod. Zaškrtla, že jsem dostala epidural, i když to nebyla pravda, porod byl popsán jako rizikový, ale já nevím proč. Lékař z Medy nám žádné informace týkající se porodu následující den nepodal. Chtěla bych budoucí maminky varovat, aby si pokud možno vybrali k porodu nemocnici, kde mají i JIP pro novorozence, a to nejen kvůli případnému převozu dítěte na JIP, ale i z hlediska toku informací z porodního sálu na JIP.

Jak nám řekli na JIP v Krči, naše dítě bylo silně přidušené (těžká porodní asfyxie) a mělo novorozeneckou mozkovou ischemii, křeče, a ihned mu museli nasadit tlumící léky. Za týden po porodu malou navíc museli v Krči neprodleně operovat, neboť došlo i k nekróze střev. Byla v bezprostředním ohrožení života, štěstí, že se chirurg takto rozhodl, střevo již bylo perforované a obsah vylitý do břišní dutiny. Jednou z hlavních příčin tohoto stavu bylo podle lékařů silné přidušení dítěte při porodu. Malá má teď vývod a čeká ji ještě jedna operace. Prvotní prognózy o závažném poškození mozku v důsledku nedostatku kyslíku se zatím nepotvrdily, nicméně musí být nadále neurologicky sledovaná, a čtyřikrát denně s ní cvičím podle Vojtovy metody. Nikomu bych nepřála zažít to, co jsme museli my, a především naše holčička. Člověk se hlavně bojí, že uslyší větu : "Dělali jsme vše, co bylo v našich silách..".

Opravdu nevím, zda lékař z MEDY odborně pochybil, co však vím jistě je to, že jeho přístup v našem případě po porodu neodpovídal v žádném případě zaplacenému nadstandardu a ani lékařské etice. Pokud sebezkušenějšímu lékaři chybí špetka pokory, není vše v pořádku. Bezproblémový porod jsem mohla absolvovat i bez zaplaceného nadstandardu, a pokud byl můj porod problémový, což já neposoudím, pak rozhodně nedopadl nejlépe.