Ať žijí alternativní a jiné metody

Milé všechny maminky,
taky mám za sebou dva porody, pokaždé cisařským řezem. Byla jsem u Apolináře, což je sice továrna na děti, nic moc lidského - ale neonatologie je na špičkové úrovni, takže jsem se o svá miminka bát nemusela.
Před 10 lety bylo ještě velmi vzácné mít vlastního gynekologia u porodu, ale mně se to podařilo a vložené nemalé peníze se bohatě vrátily. Můj doktor totiž při běžné kontrole už v termínu porodu udělal tzv. zátěžový test- tj. monitor a kapačka. Díky tomu snadno zjistil, že Zuzka by se mohla normálním porodem dusit. Rozhodně mi tedy doporučil cisařský řez. No, nic moc to po něm není - je to rozsáhlá operace, ale během 1-2 dnů bolesti ustoupí a hlavně vás hřeje pocit, že jste zachránili miminko. Zuzka měla totiž otočenou pupeční šňůru kolem krčku, takže přidušení by bylo asi nevyhnutnelné.
Podruhe, za 4 roky, jsem už svého gynekologa na sále neměla, ale zaplatila jsem si jím doporučeného kolegu. Ten sice během mého 20hodinového trápení odešel domů, protože usoudil, že se neotvírám a hned tak to nebude. Ráno se konečně opet rozhodl pro císařský řez, taky po nějakém testu a Adámek se narodil v pořádku. Myslím,že mu hrozilo totéž, co zuzce. Zvlášť, když jsem měla hrozné kontrakce, ale neotevřela jsem se ani na 1/2 cm. Mohli ovšem to trápení zkrátit o pár hodin, protože už vlastně i tak moje mimčo bylo v ohrožení.

Ještě jsem neprozradila, že jsem se jeden čas podílela na vzniku Porodního domu, ale zatím to nefunguje a já už mám k tomu taky trochu skeptický vztah. Hrozně se prosazuje přirozená cesta, bez lékaře- prý to zvládne kvalifikovaná porodní asistentka.
Teď se na mne sesypou asi všechny příznivkyně alternativy - ale zachránili by mi v takovém zařízení miminko...?