Názor k článku Jak se rodí nadstandardně
18.6.2005 9:31:03 Xantipa
Re: cizinko,
hezké přání. Ale skutek utek. Někteří gynekologové /myslím tím běžné ordinace/ do nemocnic vůbec nechodí. Porodnice mají své vlastní lékaře. Takže já osobně nechci opustit gynekologa, ke kterému chodím už drahně let a jsem s ním naprosto spokojená, abych přešla k někomu, o kterém třeba vím, že do porodnice chodí/jenže bůhví, zda tam půjde zrovna za mnou a zda tam bude chodit ještě v době, kdy půjdu rodit/ a kterého neznám. Takže ve většině případů budoucí rodička na výběr nemá. Ona je nucena opustit na porod svého důvěrně známého a vyhovujícího lékaře a svěřit se do rukou jiných - v porodnici. Je nucena se poměrně rychle rozhodnout, kam jít. Ale shodou okolností se může stát, že ač jí bylo zařízení někým doporučeno, vychváleno a zjištěné informace jsou příznivé, místo očekávané spokojenosti může přijít šok v osobě porodníka či porodních asistentek.
Přístup lékařského personálu může způsobit rodičce dlouhotrvající psych. trauma /což s ohledem na to, co se stalo pisatelce příběhu, není to nejhorší/, ale také může způsobit vážné zdravotní problémy buď rodičce nebo miminku. O tom nejhorším se raději ani nezmiňuji.
Některé mě možná budou napadat, že i při porodu /jako i jinde/ se může stát spousta nepředvídatelných věcí a tím i to nejhorší. Ano, může.
Jenže vědomí, že KDYBY lékař nezanedbal tohle a tohle, KDYBY udělal tohle a tohle, že MOHL ......................ale prostě se na to vykašlal, to je to nejhorší. Když vím, že bylo o mě pečováno s max. odborností a lidským přístupem /nemyslím zrovna žoviálním/, tak jsem schopna pochopit, že lékař udělal co mohl, víc už nešlo, jednalo se o blbou souhru náhod, kterou nemohl nikdo ovlivnit. Jenže když vím, že nedělal, co dělat měl, tak logicky dojdu k závěru, že JÁ jsem udělala chybu, když jsem do toho zařízení šla. To je to nejhorší, horší než cokoli. Promiň, ale tohle pisatelce nesmíš vyčítat. Ona udělala to nejlepší pro své dítě a sebe co mohla, svěřila se do rukou odborníků a co oni udělali, sebrali peníze a čekali, že si poradí sama. Já jednoznačně viním lékaře z MEDy. Důsledky viny lékařů musí řešit pisatelka se svou rodinu a lékaři z MEDy? Nic se neděje, život jde dál. Žijeme v právním státě a v právním státě by se člověk měl zodpovídat ze svých chyb. Jenže v takovýchto případech je právní vymahatelnost nulová.
Tak ve výsledku - čí je to chyba?
Přístup lékařského personálu může způsobit rodičce dlouhotrvající psych. trauma /což s ohledem na to, co se stalo pisatelce příběhu, není to nejhorší/, ale také může způsobit vážné zdravotní problémy buď rodičce nebo miminku. O tom nejhorším se raději ani nezmiňuji.
Některé mě možná budou napadat, že i při porodu /jako i jinde/ se může stát spousta nepředvídatelných věcí a tím i to nejhorší. Ano, může.
Jenže vědomí, že KDYBY lékař nezanedbal tohle a tohle, KDYBY udělal tohle a tohle, že MOHL ......................ale prostě se na to vykašlal, to je to nejhorší. Když vím, že bylo o mě pečováno s max. odborností a lidským přístupem /nemyslím zrovna žoviálním/, tak jsem schopna pochopit, že lékař udělal co mohl, víc už nešlo, jednalo se o blbou souhru náhod, kterou nemohl nikdo ovlivnit. Jenže když vím, že nedělal, co dělat měl, tak logicky dojdu k závěru, že JÁ jsem udělala chybu, když jsem do toho zařízení šla. To je to nejhorší, horší než cokoli. Promiň, ale tohle pisatelce nesmíš vyčítat. Ona udělala to nejlepší pro své dítě a sebe co mohla, svěřila se do rukou odborníků a co oni udělali, sebrali peníze a čekali, že si poradí sama. Já jednoznačně viním lékaře z MEDy. Důsledky viny lékařů musí řešit pisatelka se svou rodinu a lékaři z MEDy? Nic se neděje, život jde dál. Žijeme v právním státě a v právním státě by se člověk měl zodpovídat ze svých chyb. Jenže v takovýchto případech je právní vymahatelnost nulová.
Tak ve výsledku - čí je to chyba?