Zázrak zrození

čtvrtek

Na kontrole mi moje gynekoložka sdělila, že děložní hrdlo je na 1 cm otevřené. Cítím trochu divně, jsem hodně unavená, takže vzdám svoje odpolední porodní přípravy (sedací parní koupel ze senných květů, masáž hráze, posilování pánevních svalů) a celé odpoledne prospím. Necítím se ani na plánovanou návštěvu sauny, která údajně také přispívá k hladkému a rychlému průběhu porodu. Večer cítím mírné kontrakce, které definuji jako poslíčky, a proto se rodit stále nechystám. Jako by to záleželo na mně.

pátek, den D

2:00 - 4:00

Probudím se díky nepravidelným kontrakcím. V mezidobí se mi daří ještě spát.

6:30

Vyjíždíme do porodnice. Kontrakce už definuji jako takové, protože se během nich nedokážu bavit, není ale problém je prodýchat. Každou půlhodinu si beru homeopatika, která mají podporovat rychlejší otevření děložního hrdla. Později převezme tuto úlohu manžel.

7:00

Přijímá nás porodní asistentka a po vyšetření děložního hrdla (jsem otevřená na 4 cm) si nás nechává v porodnici. Vyzvedávám si snídani a pořád nám nedochází, že už asi dneska budeme naši vymodlenou holčičku držet v náručí.

Rezervujeme si pokoj ZEMĚ, protože dle čínského kalendáře se naše holččika narodí v tomto znamení.

09:00

Následuje CTG, kontrakce jsou každých 7 minut a jsem otevřená na 5 cm. Prosím porodní asistentku o zavedení klystýru. Odmítám připevnění kanyly na případné podávání léků, chtěla bych přivést svou dcerku na svět co možná nejpřirozeněji. Detaily jsem zapsala v porodním plánu, PA slibuje, že nás bude maximálně podporovat v našem přání fyziologického vedení porodu. Poté nás propouští, máme přijít na kontrolu za tři hodiny.

12:00

Jsem otevřená na 6 cm, převlékám se do trička, ve kterém chci rodit a zabydlujeme se na porodním sále ZEMĚ. Kontrakce prodýchávám na velkém míči, ve stoje, ve kleku za kroužení pánve, muž mě masíruje křížovou oblast masážním míčkem.

Poté nás PA opět propouští, dáme si oběd, procházíme se venku před porodnicí.

15:00

Vracíme se do porodního sálu, kontrakce jsou čím dál silnější, a tím i moje reakce na ně. Muž vytahuje můj talisman - růžového slona z růženínu, kterého jsem si pořídila krátce před početím a zapaluje aromalapičku s porodní vůní dle guru porodních asistentek, Ingeborg Stadelmann, který se skládá hlavně z růže. Během kontrakcí, které zpracovávám hlavně vkleče na porodním ostrůvku, mi masíruje kříž porodním olejem, samozřejmě také podle receptu I. Stadelmann.

16:00

Muž mi navrhuje dát si uvolňující koupel, PA mi napouští vanu, muž mi pouští CD Baby for you a polévá mi břicho vodou. Kontrakce jsou jemnější, takže ve vaně vydržím hodinu.

17:00

Jsem otevřená na 7 cm a s mužem si říkáme, že zatím to byl wellness. PA mi dává akupunkturu a homeopatika Pulsatilla, abych se rychleji otevírala.

18:00

Začíná přituhovat, definitivně končí wellness, několikrát zvracím a praskne mi plodová voda. Beru to jako pozitivní znamení, že se otevírám a porod pokračuje. Srdeční ozvy miminka jsou celou dobu naprosto předpisové, takže víme, že je v pořádku a propracovává se svým tempem na svět.

19:00

PA se s námi loučí, končí jí směna, seznamuje se s novou PA.

21:00

Jsem otevřená na 8 cm, bolesti začínají být nesnesitelné, snažím se je zpracovat vestoje zavěšená za porodní lano. Muž se mnou dýchá jako o život, končí otevírací fáze a nastává fáze přechodná, ta nejbolestivější. Mám pocit, že tu bolest už nevydržím, několikrát se ptám PA, kdy už tato fáze skončí, do této doby jsem na každý centimetr potřebovala 2-3 hodiny, tak si nějak nedokážu představit další 4-6 hodin pokračujících touto intenzitou a tempem.

22:00

Občas se u CTG mihne mladá asistenční lékařka, která mi ráno dělala UTZ a kterou nemám ráda. Dojde k menší výměně názorů mezí ní a PA, ale to já nevnímám, to mi sdělí až později mhd. PA mi nabídne, že mi dá injekci Buscopanu, který působí proti křeči a slibuje, že se rychleji otevřu. Ještě se vzchopím a ptám se, zda následky pocítí miminko, to PA popře, tak souhlasím. Za dalších několik minut mám pocit, že už to opravdu nevydržím a začínám žebrat o cokoli proti bolesti. Muž mě prosí, ať počkám půl hodiny, ale já chci něco hned. PA mi sděluje, že to není možné, je třeba počkat na působení buscopanu, sděluje to nejen mně, ale i lékařce, která naštvaně odchází, protože po tomto zákroku musí čekat i ona. PA mě povzbuzuje, říká mi, že četla můj porodní plán, že to určitě zvládnu a že si naše holčička zaslouží ten nejlepší start do života, bez omamných prostředků. Říká, že moje tělo produkuje endorfiny, které dostává moje holčička. Mám prý zaměnit mantru, že to nezvládnu za pozitivní mantru, tak to zkouším. Mezitím měním polohu z polosedě na porodním ostrůvku, nejprve se postavím a zavěsím do lana, poté si sedám na porodní stoličku, nastává poslední fáze, fáze vypuzovací. Muž si sedá za mě na velký míč a drží mě kolem ramen. Při kontrakcích mám tlačit, naše holčička už tady co nejdřív bude.

22:45

Poté se musím vrátit na porodní ostrůvek do pozice polosedě, PA se zdá, že děťátko je hlavičkou nahoru. Muž mi podává zrcátko a vidím černé vlásky, to mě motivuje , zatlačím a dcerka doslova vyletí na svět. Poté mně ji položí na břicho, nemůžeme tomu uvěřit, že jsme rodiče. Dcerka je ještě spojená se mnou pupeční šňůrou, vůbec nepláče, pokouší se přisát k prsu. PA nechá pupeční šňůru dotepat, muž ji přestřihne, a poté vyjde placenta, kterou si můžeme prohlédnout. Asi po půl hodině PA spolu s mužem ještě na porodním sále dcerku váží a měří, na naše přání ji neumývají mázek.

00:00

Nastává nový den, muž nás odváží na rodinný pokoj, a pro nás už nic nebude tak, jako dřív.