Jak se rodí v Rusku?

V této rubrice chceme dát prostor těhotenským a porodním zkušenostem vás, našich čtenářek a čtenářů. Těšíme se na vaše zážitky a prožitky, stejně jako na vaše obecná zamyšlení či náměty, co lze udělat proto, aby maminky, děti a celé nové rodiny vycházely z porodu zdrávy a posíleny. Dnešní příspěvek nám přišel z Opavy, zavede nás však mnohem dál…

RÁDA SI ČTU PŘÍBĚHY Z PORODNIC a často se u toho neubráním slzám. Tak krásně popisují pocity z nového života i to, že bolesti stojí za to! Já sama mám dvě děti, jedno jsem porodila v Opavě a jedno v Krnově. Nebudu tu ale popisovat své porody – ty proběhly přirozeně, krásně, v přítomnosti manžela, a personál se choval na jedničku! Chtěla bych vám povědět, jak se rodí v Rusku. Já odtamtud pocházím. V Česku žiji už osm let. Bohužel to, co vám povím, nebude vůbec veselé. V mém nevelkém rodném městě (má asi 200 000 obyvatel) je jen jedna porodnice, takže ženy tu vůbec nemají na výběr. A jejich zážitky z porodu jsou prostě hrozné, hotový scénář na horor! Je mi 28 let a už dvě moje dobré kamarádky a jejich miminka v té porodnici zemřely! Jedna tak, že se v bolestech nemohla nikoho dovolat. Běžela po tmavé chodbě a spadla se schodů, kde ležela kdo ví jak dlouho. A druhou v devátém měsíci těhotenství včas nehospitalizovali, když dostala komplikovaný zápal plic. Dvě naprosto zbytečné tragédie, za které nikdo nepřijal odpovědnost a nebyl potrestán. Prostě tak to tam chodí.

NEDÁVNO RODILA I MÁ NETEŘ. Po porodu dlouho nechtěla nic vykládat, až asi po roce mi pověděla, co zažila: Polámané postele, nedostatek povlečení, po porodu ležela v kaluži krve, protože sestřičky náhradní prostěradlo prý neměly. Žádný výtah, šlapej si hezky do třetího poschodí, tam budeš rodit! Sprcha jen jedna na celé patro, horká voda žádná. S sebou si do porodnice přesto nesmíte vzít skoro nic, ani ponožky pro miminko, a v zimě je tam pěkná kosa – to ta stará okna! Papírové plenky používat nesmíte a ty špinavé bavlněné perete ručně v umyvadle a sušíte na topení přímo v pokoji. Ale co je nejhorší, nikdo za rodičkou nesmí, ani při porodu, ani po něm. Matky ukazují svá miminka babičkám a tatínkům přes zamřížované okno jako z vězení. Zdálo se mi to vše neuvěřitelné a podívala jsem se na internet, jestli něco o té porodnici nepíšou. A psali! Byly to hlasy zklamaných, rozzlobených maminek, které namísto nejkrásnějšího okamžiku prožily největší hrůzu svého života. Hubují na naprosto lhostejný personál, který vám klidně sprostě vynadá, nespěchá, když něco potřebujete, nemá žádnou chuť vám nějak pomoci, podpořit vás. Mluví se o tom i píše, ale nic se nezlepšuje, nic se neděje. Personál má nízké platy, hrozné podmínky pro práci, žádnou motivaci. A takových porodnic jsou po Rusku desítky tisíc. Samozřejmě, nejedná se o Moskvu. Moje maminka byla u nás na návštěvě, zrovna když jsem si v České republice vybírala porodnici. Šly jsme si spolu prohlédnout tu krnovskou. Moderní vybavení, krásné pokoje, sprchy, balony, aromaterapie, místnosti pro tatínky.

Koukla jsem na mamku a uviděla, jak pláče. Bylo jí líto našich ruských holek, které si o tom všem mohou nechat jen zdát, a přitom jsou to stejné ženy, co se přece stejně těší na to, jak se poprvé dotknou malé ručičky a pusinky. Proč naši lékaři a sestry nemají aspoň trochu respektu a soucitu, když už nemohou nabídnout moderní vybavení? Vím, že i české ženy si někdy naříkají. Třeba, že sestřičky nebyly dost milé a jídlo málo pestré a nadstandard obsazen a NOVA na pokoji taky nešla.

Píšu tento příběh, protože mně se ta vaše česká porodnice zdála prostě báječná a bezkonkurenční!

Pošlete nám další porodní příběhy od vás, našich čtenářek a čtenářů!