chápu Tvé rozčarování z porodu Tvého prvního dítěte.
Já žiji celý život v ČR a až teprve u svého třetího dítěte jsem pochopila, že nic není samozřejmé a že o všechno musí člověk bojovat. Proto jsem věděla, že do dotazníku musím uvést ty ptákoviny /že jsem např. vdaná/, ale donutila jsem je tam napsat i spoustu dalších věcí, jako např., že si nepřeji, aby u mého porodu se pohyboval kdokoli kromě manžela, lékaře a asistenky /nechtěla jsem, aby tam byli medici a studentky ze zdravotní školy/, chtěla jsem, aby mě informovali o případných problémech, aby poslouchali, co říkám a hlavně aby mě nechali být do té doby, než si sama řeknu. A spoustu dalších věcí. Vyplatilo se.
Přijde Ti to asi neuvěřitelné, ale tady u nás si prostě musíš všechno tzv. ohlídat.
Pokud bys náhodnou někdy měla porodit další dítě, přeji Ti, aby to bylo všechno lepší.
Předchozí