Jde o zajímavý článek, to v každém případě.
Nicméně jeho název podle mě vůbec neodpovídá obsahu: ve článku přece nejde o to učit dítě asertivitě, ale pomocí asertivity určovat dítěti hranice v chování.
Sama souhlasím s první polovinou článku - že je třeba dítěti jasně stanovit hranice a nedovolit dítěti to, co vnitřně považujeme za špatné.
Druhá polovina, která pojednává o tom, že se má dítěti něco vysvětlit JEN JEDNOU a pak už se klidným hlasem nebo s úsměvem říká NE, NE, NE - ta už je sporná. Zcela odporuje tomu, co spousta lidí doporučuje - vše klidně vysvětlovat dítěti, aby POCHOPILO a poslechlo S POCHOPENÍM. Což je taky moje vlastní zkušenost - mně nikdo nikdy nic nevysvětloval, a já pak měla tendenci (v brzkém mládí) si všechno dělat po svém (samozřejmě opačně), protože jsem NECHÁPALA příčiny, následky apod. Že se dítěti věc "může" JEDNOU vysvětlit? Mno - nejsem si moc jistá, že JEDNOU takříkajíc stačí: aspoň moje dítě má zatraceně špatnou paměť - a trvá několik let, než se mu nějaká ta zásada "zadře" do paměti. Kromě toho, když se nějaká věc vysvětlí dvouletému batoleti, je vlastně hóóódně nepravděpodobné, že by dané vysvětlení pochopilo.
Druhá věc: S ÚSMĚVEM říkat NE mi připadá naprosto nesmyslné. Úsměv znamená radost, veselí, legraci - aspoň moje zkušenost (a i mnohé teorie) praví, že když něco řeknu s úsměvem, že dítě to bere jako LEGRACI a ne jako vážnou věc.
A nakonec: kdesi jsem slyšela nebo četla něco v tom smyslu, že dítě může potřebovat CÍTIT, že rodiči na něm záleží - a i přesto, že rodič dává dítěti svoji lásku najevo i několikrát denně, může potřebovat tuto lásku pocítit skrze "citovou reakci" (nevím, jak jinak bych to nazvala). Tedy - je neklidné, dokud rodič reaguje "klidně", a tak dlouho opakuje své zlobení, až rodič "vypění" - a světe, div se - dítě poslechne. Zajímalo by mě, jak je to možné, že to i takto může fungovat - ale u nás tomu tak bývalo dost často.
Takže - ano, určit hranice a nedovolit to, co nechceme dovolit - ale jestli se to dá zvládnout kafemlejnkovým NE, NE, NE, to je otázka.
M.
Předchozí