Xantipo, ono to asi souvisí i s tím, že po všech těch paternalistického přístupu k pacientům (a nejen k pacientům, ale občanům obecně), je častějším zjevem v ordinaci - stále ještě - člověk, který to chce všechno hodit na doktora, žádnou zodpovědnost za žádné rozhodnutí na sebe nevzít a stát se jenom objektem péče. (Kolik si jen vybavuju vyvalených očí a až téměř uražených komentářů, že já jsem tam přece od toho, a oni nejsou doktoři, když jsem některým pacientům řekla, co jim tak asi je, jak se to může dál vyvíjet, jaké možnosti pomoci jsou, a ať mi řeknou, která by jim vyhovovala a tu zařídíme.)
Předchozí