Bylo pro mne nemožné si přiznat,že tyto "sourozenecké pozice" na jedince fungují..Jsem starší,prvorozená a ještě "ke všemu neštěstí" zvídavá Blíženkyně-do nedávna mě pronásledovalo,proč něco já musím a o 7 let mladší ségra ne,proč ona je oblíbená a já černá ovce /aspon mi to tak-do nedávna-připadalo/,proč..a proč..a proč..
Dnes jsem už přesvědčená,že-taková ta úpornost poznat všecko sama a na vlastní kůži,občas při tom dostat i přes držku,je pro prvorozené naprosto normální a typická-a že to nikdy ani jinak nebudou zvládat..
Budou mít vždycky takovou "sraženě vystresovou" mimiku obličeje,nebudou okolí příliš příjemní,budou vědět vše předem a "skvěle",budou chtít vychovávat /až budou starší,tak už jen nevědomky-tedy někteří a snad/..prostě hrůza..milý a příjemný úsměv nevyloudí ani omylem..
Ale poradí si se životem,budou to velcí milovníci-a své rodiče budou mít moc rádi-jen to nebudou umět "vhodně" projevit..
A že mají vlastní názor a nejlépe vzdor už od mala? Buďte rádi a zkuste to s nimi přežít-oni si k Vám cestu najdou-až budou mít vlastní děti-budu Vám držet abyste se toho dožila..
A víte proč?
Mluvím z vlastní zkušenosti..
AUTORKO-napište mi,moc bych si s Vámi chtěla popovídat..myslím,že by to mohla být zajímavá debata..
Iv.
Předchozí