Přidat názor k článku Je existence výchovně náročných dětí fáma?

Ahoj,
neměla jsem teď bohužel čas číst reakce na Tvůj příspěvek, ale už jen to, co píšeš Ty, je mi důvěrně známé - úplně stejně bych to musela napsat já. Je mezi námi jen jeden rozdíl, a to ten, že mým klukům je o něco více, hlavně tomu staršímu - v září mu bude šest a v září jde do školy. Zažívala jsem s ním úplně totéž, co Ty, a dokonce ředitelka školky se mi před nedávnem přiznala, jak se v době kdy nastoupil ve třech letech do školky, děsila toho, co si s naším synem počne. Říkala, že se bála, že divoké,
svéhlavé, obtížně zvladatelné, náročné tříleté dítě postupně přerostě v pětiletý naprosto nezvladatelný problém - a stal se opak. Moc ho chválila a a já to cítím i doma. Od čtyř let si syn začal moc krásně a tvořivě sám hrát, je sice pořád hodně energický a hlučný, ale už to není taková destruktivní smršť, spíše je velmi konstruktivní, dá se s ním dohodnout, je impulzivní a temperametní, psycholožka v ped-psych poradně to nazvala silným "elan viate", ale už se sám dokáže kontrolovat - zkrátka neboj.Určitě žádnou poruchu Tvůj syn nemá, pouze potřebuje trochu dozrát, aby si uměl se svými návaly energie a prudkými emocemi trochu lépe poradit.
Ahoj :-)))