Ahoj, já si to taky myslím, že ty naše svérazné děti snad jednou něčeho dosáhnou a budou úspěšné (i když někdy o tom pochybuji). Můj muž mi vždycky říká, když už si s malým nevím rady a bojím se, že z něj vyroste špatný člověk, že při jeho inteligenci si jednou uvědomí, že to chování není správné a dá se na dobrou a snad i úspěšnou cestu. A dnes je ta doba tak zlá, že ti dravější lidé se mají líp. (já i manžel ale rozhodně draví nejsme, tak nevím po kom malý je). A ještě mi vždy říká při pohledu na nějaké netečné dítě, které hodinu sedí na písku a ani se nehne a jen si hraje a kouká "To by jsi chtěla?". Tak si říkám, co je lepší? A opravdu nevím.
Předchozí