Přidat názor k článku Jak se rodí nadstandardně

Schamko, totiž problém je možná v tom, že Tvoje poznámky o tom, že "jen tak přemýšlíš" jsou příliš vzadu, skryté, nenápadné. Takže čtenář (tedy aspoň já) je nebere příliš vážně.
Jinak já se v podstatě taky snažím diskutovat, hledat hranice - něco tady nadhazuju - a píšu dost dlouhé příspěvky, v nichž se snažím trochu rozkrýt svoje hlediska. Kdybych Tě chtěla "jen" označit za netolerantní, tak bych si určitě vystačila s dvěma, třemi větami.
Taky jsem se za ta léta určité toleranci (alespoň v oblasti lidských slabostí) naučila. Takže já zcela zaručeně nikomu NEBERU, že kojí třeba do dvou let, z toho do půl roku plně - ba naopak, netajím se tím, že to považuju za dobré. Taky se snažím (pokud nejsem rožčílená:o) anebo nad PC právě neusínám) dávat co nejvíc prostoru druhé straně (možná se mi to ne vždycky podaří?:-((()
Pak píšeš: "niekto napise o kojeni, ze je prospesne, resp. ze mozno by nebolo od veci sa tak trosku prinutit aj do veci, ktore su mi mozno neprijemne ci ake, ale su prospesne, tak sa nanho zosype par ludi, ktori to vacsinou zaklincuju tym, ze kojace maminy su netolerantne". Mno. Řeknu Ti narovinu, že kdyby ses někde v prvopočátcích vyjádřila podobně "kulantně" a na závěr dodala třeba formulku "ale možná se mýlím, třeba jsou Tvé důvody, Skramusko, tak závažné, že to nejde", pak by se to dalo označit jako TOLERANCE. Anebo kdybys napsala něco jako "já osobně to považuju za jednoznačné a důležité, vidím v tom ty a ty výhody", tak by to zase bylo tolerantní, protože bys psala O SOBĚ, a ne o Skramusce a o obecných bububu. Myslím, že to, jak ses vyjadřovala Ty, NENÍ moc tolerantní. Ale je nesmyslné generalizovat - tedy když kojící Schamka není třeba úplně tolerantní, že jako jsou netolerantní VŠECHNY kojící matky. To nedělám - a dělat nehodlám - to jsi napsala Ty.
Jestli jsou nebo nejsou matky, které kojí a netulí, to skutečně nevím. Chápu, že si takovou matku nedokážeš představit - ale zaručit, že nejsou, prostě nemůžeš. Já si třeba taky nedovedu představit, že by někdo několikatýdenní dítě mlátil tak, že mu přeláme žebra nebo končetiny; a přece tak zlí lidé existují, a já nemůžu říct "nevěřím, že by existovali".
V odpovědi pro někoho píšeš: "Ci sa niekedy nevzdavame prilis rychlo a lahko. Ci sa pod to ked to nejde, tak to nejde alebo najdolezitejsie je spokojne mimi neschovame prilis casto a zbytocne". Pokud to vezmu jako obecné přemýšlení, tak připouštím - jistě existují lidé, kteří takto reagují; vzdávají se příliš rychle ve věcech tak intimních, jako je kojení, výchova dítěte, dávání hranic dítěti, snaha přimět láskou dítě neposlušné k určité sebekázni, vztahy mezi mužem a ženou... Ale Ty jsi v tomto smyslu psala o Skramusce. Samozřejmě. Ani jedna z nás do ní nevidí. Ale to, co Skramusca napsala, se mně zdá jako dost dobrý důvod pro to, aby nekojila, zatímco Tobě ne - Ty máš potřebu jí stále sdělovat, že je špatná matka, protože nekojila. Nikde jsi ani slovíčkem nenaznačila, že může třeba i mít pravdu - že se třeba mýlíš, že do ní nevidíš atd. atd.
No a naposledy píšeš, že jsem Tě z několika reakcí na diskuzi odhadla a špatně. Mno. Když si někdo trvá na tom, že kojení je to nejdůležitější, i kdyby matka měla cítit bůhvíco (nevím, dovedeš-li si představit, že třeba nenávist vůči dítěti nebo odpor vůči němu či sobě samé), tak se mi to zdá jako naprosto jednoznačná preference fyzického zdraví před psychickým. To, že to vyvrátíš jednou větou, Ti moc nepomůže - moje matka by něco takového taky popřela:-(((
Omlouvám se, ke konci příspěvku už nejde o diskuzi, ale o osobní poznámky - jako odpověď na opět osobní poznámky.
M.