Přidat názor k článku Je existence výchovně náročných dětí fáma?

Tohle mi připadá jako klasický první vzdor. My ho měli nejvíc tak mezi 3-4 rokem (ne mezi 2-3. jak se píše). Může to prý trvat celé předškolní období. Nám pomáhá příkazy prostě nedávat a vymýšlet fígle, odměny (někdy na hranici uplácení). Udělat hru i z toho převlíkání a zaonačit to tak, aby to byl vlastně "jeho nápad" u nás je to už lepší, ale přesně vím o čem mluvíš. Např., když jsem chtěla aby jel na kole, řekla jsem : "Dneska asi kolo nevezmeme, viď, je tam moc horko (mokro, jsi unavený - cokoli)". Odpověď Tomáška "Já chci jet na kole". Kdybych řekla "pojď půjdem na kolo", tak by se zašprajcoval a nešel by. Hlavně zachovat klid, to je zároveň to nejtěžší, alespoň pro mě. Kolikrát jsem si říkala, jak by bylo skvělé říct "Pojď. Obuj se. apod." a on by to udělal. Dneska (je mu 4,5) už se to občas povede, nezoufej.

To mlácení hlavou ti nezávidím, Tom jako batole provozoval "pasivní odpor". třeba si i lehl venku na zem, ale nevztekal se, prostě nešel, nedělal nic.

S věkem se to snad zlepší. Přeju hodně štěstí,
Štěpka