Přidat názor k článku Ve škole pohoda – rodina v pohodě a naopak?

A nebylo by lepší chtít změnit školství jako celek než setřít rodiče, kteří jsou překvapení, že na prvním stupni jde leccos, ale na druhém? Škoda mluvit.
Ze školy jsem už dost let, ale u mé dcery mě překvapilo, že se tam nic nezměnilo - stálé papouškování dokola, aktivita se má omezit jen na hlásení se, dozblbnutí učení se letopočtů, slovíček, vzorečků atd. Já osobně jsem školu nesnášela a brala ji jako nutné zlo. Chtěla bych, aby děti do školy chodily rády. Proč to není možné? Aby ve škole se děti nebály říct svůj názor a aby učitel k nim přistupoval jako k partnerovi, a ne jako k někomu podřadnému.
A v tom článku je pravda to, že kdyby k nám leckdy šéf v práci přistupoval tak, jak se učitel chová k dítěti, dávno bychom tam už nepracovali. A dítě - to nemá šanci. Učitelé by si měli uvědomit, že nejsou bohové a že i když je některé dítě dost naštve a kašle na výuku, neměli by to odnést paušálně všichni. Jenže, když je to tak jednoduché - na někom si zchladit žáhu - žák je nejsnadnější cíl, vždycky se najde důvod.
Není to obecně proti učitelům. Dobrých učitelů si vážím, ale je jich tak málo.