Přidat názor k článku Ve škole pohoda – rodina v pohodě a naopak?

Tak jsem si přečetla příspěvky a zdá se, že nikdo si neumí představit, jaké taková alternativní výuka má důsledky.Na děti nejsou kladeny nároky na domácí přípravu, což v praxi znamená, že pokud dítě nemá v sobě vrozený pocit odpovědnosti, není důvod se doma do školy připravovat. Rodiče totiž nemají argument, proč se má dítě doma učit, pokud nemá špatné známky. Při přechodu na druhý stupeň, kdy tyto nároky jsou samozřejmé, se dítě prostě připravovat neumí. Ale to už je dítěti 12-13let a začíná s ním mlátit puberta, což je poměrně nešťastná kombinace pro všechny zúčastněné strany. Učitelé sice po pětileté docházce do školy začínají vyžadovat damácí přípravu, ale dítě ji ignoruje, protože má pocit, že pokud to zvládalo doposud bez potíží, půjde to nějak i dále. Rodiče sice začínají argumentovat potřebou se připravovat doma, ale najednou to dítě nějak přestane bavit a vlastně mu ani ty horší známky nějak nevadí. A dítě se ocitá v začarovaném kruhu. Ví, že by se mělo učit, ale neumí to. Zhorší se prospěch a tím i rodinné vztahy, tak jak jsou popisovány v původním článku. Když se zhorší vztahy mají samozřejmě vliv na školní výsledky atd. Škola začíná na děti tlačit, protože se blíží přechod na střední školu, ale děti nemají potřebné základy, aby uspěly v konkurenci s dětmi, které alternativou neprošly a jsou nabiflované tím nepotřebným balastem, ale právě ten balast a dril na ZŠ jim zajistí úspěch na středních školách či gymnáziích. Pokud tedy nebudou změněna kritéria pro přijímání na stř.školy a bude se vyžadovat známkování a objem akademických znalostí, není možné děti na ZŠ připravovat jinými metodami, než se kterými se budou setkávat i v budoucnou a musí na ně být připraveny. Jinak se sice děti ve ZŠ nebudou stresovat a budou tam rády chodit, ale na úkor větších stresů popřípadě neúspěchů v pozdější době.