Přidat názor k článku Ve škole pohoda – rodina v pohodě a naopak?

Teda musím s vámi souhlasit. Ale přesto je třeba si uvědomit, že tak jako všude je to hlavně o lidech. Já bych o tom mohla vyprávět hodiny a sepsat možná knihu. Do svých 33 a půl roku jsem skoro bez přestávky chodila do školy: ZŠ, gympl, hotelovka, rekvalifkiace na účto, anglina, VŠ a za tu dobu jsem skutečně poznala mraky učitelů a učitelek od naprosto mizerných po excelentní. Pamatuju, na gymplu kdy náš třídní vinikající člověk a kantor byl týden mimo školu a novou látku se nám snažili vysvětlit postupně 3 jiní matikáři (z nichž jeden popsal všechny křídla tabule drobnopisem) a i ti nejchytřejší s tím měli problém. Když náš třídní přijel, za 20 min novou látku pochopili všichni. Taky jsem zažila profesora co nás učil na VŠ statistiku, který měl 3 tituly před jménem pak DrSc za jménem a jeho přednášky byly jak práce v lomu a bez výsledků. Pak mi totéž vysvětlila jiná učitelka a pochopila jsem, že statistika je logická a ne moc těžká. atd.....
Velký problém, vidím v motivaci, která se za ty roky vůbec nezměnila. Učitelka, která učí 30let to samé stále stejně je v xté platové třídě, odučí co musí a jde si domů má tři měsíce volna, asi 5 hod prac dobu, protože přípravu už prakticky nedělá a má klidně 20 tis. hrubého. Mladí učitelé a učitelky, kteří se snaží, mají mnohdy progresivní přístup, jsou ochotni jezdit s dětmi na výlety i v době volna, mají poloviční nástupní platy a nikdo s tím nehne. Pokud se tohle nezmění bude to pořád stejný.