Tak já říkám "naštěstí" tomu, že napřed jsem měla rozervance a pak klidné spokojené dítko. Sice jsem si skutečně dlouho myslela, že jsem neschopná matka, ale mít je naopak, tak je to pro mě ještě větší šok a asi bych toho nezvedence zabila, nebo sebe,ze zoufalství, no už nevím, ale takhle jsem si pak užívala to s mladším a navíc mi zůstalo navzdory tomu, že to s ním šlo vše tak hladce, i porozumnění pro ty, co měli "zlobivé" děti - a to těm, co mají náhodou "vzorňáky" jako první často chybí:-))
Předchozí