Ježišmarjá, holky, vy to nějak moc řešíte ;o))
Myslím, že když dítě občas zahlédne nějaký ten "akční film pro děti" (nevím, jak jinak to přiměřeně nazvat), tak to z něho rozhodně násilníka ani sadistu neudělá.
Já jsem si taky jako dítě hrála s pistolkama a nic takového ze mě nevyrostlo. Vždyť ty akční blbiny nejsou realita, a je jen na nás, do jaké míry dokážeme své dítě v té realitě ukotvit. Ze svých dětských her si pamatuji, že hry na vojáčky člověk rozhodně nespojoval se SKUTEČNÝM násilím a zabíjením, že to všechno bylo "jenom jako" s VĚDOMÍM, že to není doopravdy. Manžel se dodneška rád podívá na nějaký akční film nebo si zahraje na compu střílečku, a přitom to žádný násilník není.
Myslím, že i to hraní na vojáčky v přiměřené míře k dětství patří, a neumím si představit, že bych své dítě od toho nějak odrazovala. Asi bych ho poučila, jak se při tom pokud možno nezranit, že se nemíří na lidi a tak.
Považuji za nereálné, aby moje dítě nikdy nevzalo do ruky napodobeninu zbraně nebo nikdy okem nespočinulo na násilnickém filmu. Mnohem důležitější podle mě je nabídnout mu hodně jiných alternativ, co všechno se dá podnikat, ukázat mu, jak vypadá citový život a vztahy s jinými lidmi... a ono si to pak nejspíš všechno přebere samo.
Předchozí