Přidat názor k článku Mateřská adventura

Hm, Šáry, a vidíš - na vesnici to auto je v podstatě nutnost. Třeba brácha bydlí "jen" 15 km od krajského města, ale MHD tam jede jen 4 x denně; pár dalších jede z vesnice 2 km daleko (tj. pěšky po silnici, po které jezdí ve všední dny spousta aut včetně kamionů a zemědělských náklaďáků, a to bez chodníku). V této vesnici není vůbec nic - škola první stupeň, dětský lékař a obchod ve zmiňované sousední vesnici (chleba a mléko do určité hodiny a v podstatě "na objednávku"), druhý stupeň ZŠ, ostatní lékaři, pošta až v tom krajském městě. Nemluvím o dětských hřištích a dalších vyžitích pro malé děti - a to je navíc osádka uprostřed polí, s dětmi není kam jít. Takže když si vzal brácha holku z města, která má ráda trochu "živo" - nějaké ty klouzačky pro dítě, sem tam do města, za rodiči nebo sestrami taky do města - všechno musejí buď stihnout to MHDéčko, anebo holt autem. --- Teď právě řešili, že ta jejich stará rachotina už neprojde technickou, a že za svůj vpravdě dost mizerný plat musejí sehnat něco nového (už kvůli naší matince, před kterou švagrová "ujíždí" - s mojí matkou se dá jen těžko vyjít, takže pokud nechce být švagrová na nervy trop, tak holt musí zdrhat). V pátek se chlubili, že si koupí BMW.
(Bakelitový motorový vozík:-)))
Pro nás je auto v tuto chvíli taky nutnost - když jsme syna dali do školy s lepší atmosférou, ale 15 km daleko - a můj zdravotní stav mi momentálně nedovolí vozit syna vlakem. A upřímně řečeno - raději oželím puntičkářsky zdravou klenbu dětských nožiček, než bych nechala kluka ve škole, kde byly ne úplně optimální učitelky, kolektiv, který syna vlastně nikdy nepřijal, a syn se tam bál natolik, že se radši schovával na toalety (o přestávkách). (Ale sandály jsme sehnali kožené za necelé tři stovky - patrně loňský vzor:-)))
Podobně by se dalo polemizovat i o dalších věcech - například já radši oblítám několikrát dokolečka dvě nebo tři okolní města, konkrétně jejich sekáče, abych sehnala bavlněné oblečení, než nakupovala třeba v nějakých těch SOS nebo lidovkách, kde to oblečení bavlnu nevidělo. - Na druhou stranu ovšem ženská z rodiny, která má stejné příjmy jako my, ale musí na to sama 8,5 hodiny denně makat, ta na takové "detaily" čas nemá, a v těch lidovkách nebo SOS nakupuje.
A ta autosedačka? Ta má taky svůj význam - dítě v ní má mnohonásobně vyšší šanci na přežití při nehodě, než bez ní. Ale zase: pro někoho to může být "příliš" velké sousto. My jsme taky první sedačku měli novou, dokonce značkovou (už nevím, co to bylo za značku) - ale tu, co má kluk nyní, má holt z druhé ruky.
Anebo nábytek s kulatými rohy - kolik úrazů se stane v pokojích, kde jsou rohy ostré, kolik dětí se třeba spálí na nechráněných "obyčejných" plotýnkách. - Kdybych na to měla, určitě bych synovi co malému špuntovi pořídila do pokoje kulaté rohy, a místo sporáku varnou desku. Takhle? Smůla:-( Kluka jsem první roky hlídala jak ostříž, měli jsme starý byt s topením na plyn, holé hnusné trubky pár cenťásků od země - měla jsem fakt dost strach, takže jsem se od něj první rok, kdy začal lézt, skoro nehnula. Naštěstí se mu zatím - ani tehdy, ani teď - nic vážného nestalo:-)))
M.