Přidat názor k článku Mateřské mléko - vzácný dar přírody

Nejste jediná, kdo měl problém s kojením (to je spíše iluze z časopisů) - ve věku 14 dnů jsme měli krizi a řešili všemožně - nakonec odstříkáváním mléka a kojením po lžičkách, po pár dnech se to upravilo, ale dlouho jsem kojila po 2 hodinách, plně jsem kojila do 6 měsíců ( a z porodní váhy 2,70 rozkvetla v krásnou holčičku s váhou přesně podle tabulek...)a skončili jsme až v 2 a 3/4 letech. Kojení probíhalo k oboustranné spokojenosti, ke konci už jen večer a nad ránem, přes den ne, nikdy se po mně nesápala a nerozepínala halenku, krásně se ke mně tulila a mazlila - třeba při koupání se přitulila a řekla "moje miťa" (miťo říkala mlíčku od maminky i prsům). Ve věku 2 a 3/4 jsme uznali, že už kojení tolik nepotřebuje a pomalu (v průběhu asi 14 dní!) přestávali - dostala novou lahvičku - medvídka s umělým mlíčkem na večer (to bylo velké pozitivum, do té doby lahvičku ani neznala, pila z hrníčku), kojily jsme tak obden (nenechávala jsem ji "vyřvat"), nebránila jsem ji se přitulit k prsům, a pomalu to přešlo, už se jen občas přitulila, i dnes si vyjímečně vzpomene, přitulí a řekne moje miťa - je to pěkná vzpomínka pro obě... Lahvička po pár měsících taky přestala být aktuální, ani nevím jak... Chci říct hlavně to, že vše má svůj čas, a měla byste to tak cítit, že dítě je "zralé", ne to lámat přes koleno jen proto, že to tak všichni dělají nebo že máte strach, že bude závislák. Jen jeden citát na závěr: "Vývojoví psychologové jsou zajedno v názoru, že v prvních letech života neexistuje přílišná tělesná blízkost" (a k tomu, myslím, i kojení patří. Přeji hodně štěstí, ať se rozhodnete jakkoli.