Mateřské mléko - vzácný dar přírody

Kojení je nejpřirozenější způsob výživy dítěte. Věda nezná nic lepšího, než je mateřské mléko. Svým složením je přizpůsobeno potřebám dítěte. Obsahuje všechny složky nezbytné pro zdravý růst a vývoj dítěte – bílkoviny, cukry, vitaminy a minerální látky – a to vše ve vyváženém poměru a přizpůsobené vyvíjejícímu se trávicímu systému kojence.

Výhody

Mateřské mléko je „živá substance“ obsahující enzymy, protilátky a živé buňky zvlášť vhodné pro ochranu zažívacího traktu dítěte před invazí patogenů. Složení mateřského mléka se mění v průběhu jednoho kojení, od kojení ke kojení v průběhu dne, v průběhu celého období kojení a dovoluje tak dítěti vytvořit si individuální režim příjmu potravy, čímž se podílí i na ochraně před vznikem obezity.

Mateřské mléko má vždy správnou teplotu, nevyžaduje ředění a sterilizaci a je vždy dostupné.

Imunitní systém novorozence je nezralý, a proto obranné látky předávané mateřským organismem prostřednictvím mléka při kojení chrání dítě před působením mnoha virů a bakterií. Kojené děti jsou nemocné méně často a onemocnění probíhá často lehčeji než u dětí živených uměle.

Aby se mohla tvorba mléka plně rozvinout a dítěti se dostalo všeho, co pro ně příroda v těle matky vytvořila, musí mít možnost být stále v blízkosti matky. Celý děj začíná prvním kontaktem s vnějším prostředím v průběhu porodu a bezprostředně po něm, co nejdříve – nejlépe v první půlhodině. Od té doby musí mít dítě stále možnost být kojeno kdykoliv, bez omezení počtu kojení za den i délky jednotlivých kojení, ve dne i v noci. Dítě má mnoho možností, jak dát matce najevo svoji potřebu sát, jen se matka musí naučit svému dítěti porozumět.

Kojení přináší výhody i matce. Výskyt novotvarů prsu je nižší u matek, které dostatečně dlouho kojily své děti. Využíváním tukových zásob také kojení napomáhá návratu organismu do stavu před těhotenstvím. Stejně důležité jako pro výživu, vývoj a obranu proti infekcím je kojení pro citový vývoj dítěte. Pokud matka kojí, rozvíjí se těsné pouto, které vzniklo už v těhotenství.

Napravit chyby z minulosti

Dodnes – přes veškerou snahu světových výrobců přípravků umělé výživy – se nepodařilo mateřské mléko plnohodnotně nahradit. Přesto ve druhé polovině 20. století počet plně kojených dětí a délka období plného kojení poklesly.

Ve vyspělých zemích vedla k poklesu zájmu o nejpřirozenější výživu dítěte změna životního stylu, široká a zdánlivě racionální propagace přípravků umělé výživy, praktické problémy s kojením spojené se zaměstnaností žen apod.

Ale také zdravotnictví k tomuto poklesu významně přispělo zaváděním technik, které bránily přirozenému nástupu laktace – děti bývaly (někde ještě jsou) po porodu pozdě přikládány k prsu, zdravotníci zaváděli rigidní režimy v příjmu potravy (celá generace dnešních třicátníků a čtyřicátníků byla přece krmena „po třech hodinách“ – pozn. redakce), rutinním nabízením tekutin a přípravků umělé výživy lahví a dudlíkem.

V současné době jsou to opět zdravotníci, kteří se snaží nejrůznějšími způsoby počet dětí plně kojených co nejdéle zvýšit. Základní podmínkou úspěchu jsou ovšem teoretické znalosti a praktické dovednosti. Dnes však u nás není běžně k dispozici jediná příručka, která by zdravotnické veřejnosti poskytovala adekvátní informace o podpoře kojení. Propagační materiály jsou zastaralé a nevhodné. Často dokonce obsahují chybné informace. Pro matky jsou příliš nesrozumitelné, teoretické, a neobsahují odpovědi na nejrůznější dotazy, ani praktické návody k řešení obtížných situací, které na začátku kojení i při jeho pokračování mohou nastat.

Přitom na pomoc přicházejí významné světové organizace, např. WHO (Světová zdravotnická organizace), UNICEF nebo Mléčná liga – ty poskytují nejrůznější propagační materiály a výsledky odborných i statistických studií, aby pomoc zdravotníků kojícím matkám mohla být po všech stránkách kompetentní.

Věřit sobě i dítěti

Naprostá většina žen je schopna kojit. Asi 3 až 4 % matek donošených novorozenců má na začátku kojení významnější obtíže, často je však lze postupně úspěšně překonat. Kojení je přirozený děj, připravovaný organismem ženy už před těhotenstvím a v jeho průběhu pak zvlášť, očekávaný organismem dítěte.

Je třeba, aby matky důvěřovaly své schopnosti kojit. A měly by důvěřovat i dítěti – samo nejlépe ví, kdy a co potřebuje. Naučme se mu porozumět. Příroda, která spojila dvojici matka – dítě, má mnoho možností, jak vzájemné pouto upevnit. Jednou z těch nejkrásnějších a jedinečných je kojení.

Autorka je primářkou 2. dětského oddělení ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, která nese titul „Baby Friendly Hospital“ (nemocnice přátelská dětem).