Přidat názor k článku Londýn 7.7.2005

Nedá se na to tak jednoduše odpovědět. Taky jsem se mnohokrát v životě snažila "uvěřit v Boha", asi tak od 13 let, ale nějak mi to nešlo. Srdce chtělo, ale hlava nějak nemohla. Ono to přichází postupně.
Pamatuju si na stovky svých diskusí s věřícími - neplodných samozřejmě, oni mi to nemohli předat, nemohli mě obrátit. Odpovědi byly nedostatečné, nikdy jsem se od nich nedozvěděla, co jsem chtěla vědět.
Teprve víc jak po 15 letech hledání začínám v posledních pár letech i nalézat odpovědi na svoje otázky. Nedá se to napsat v krátkosti.
Stručná odpověď (se kterou jistě nebudeš spokojena, ale promiň, na nějakou takovou diskusi tu místo teď asi není): Člověk /lidstvo/ dostal do vínku svobodnou vůli a ta byla v minulosti mnohokrát zneužita. Proto je ve světě utrpení - tuto verzi lze ale "přijmout" asi jen pokud bereš v úvahu možnost více životů, možnost reinkarnace. Taky jsem se o tom nikdy nepřesvědčila, ale taky mi ji nikdo nedokázal vyvrátit. Věřím, že to je prostě MOŽNÉ.
Nevinné oběti teroru mohou splácet dluh, který vznikl v nějakém minulém životě. Chápu, že to někomu zní naprosto šíleně a bude mě mít za cvoka.
Prosím, poslušte si případně. V žádné sektě ale nejsem.
Dodám jen, že kdyby se taková tragédie (ztráta někoho blízkého) stala mně, nevím, jak bych se s tím vyrovnala. Určitě velmi těžko. Ale jistě lépe, než kdybych v tuto možnost nevěřila.
Omlouvám se za delší odbočku. Tímto vůbec nechci říct, že beru na lehkou váhu lidský život a něco tak hrozného, co se teď stalo.