Přidat názor k článku Londýn 7.7.2005

Někdy si připadám, že komunikuji se svou dcerou rozdílnými jazyky. Je vychována k samostatnosti, ale teď se u ní objevil nový syndrom, který lze označit jako - ti druzí mě chápou více, než ty, mami.Spočívá v tom, že když něco řeknu já, je to sice možná důležité, ale když to nepotvrdí kamarádky nebo jiný dospělý, tak je to už nedůležité. Marně ji přesvědčuji, že cizí lidé ji studia nezaplatí,ani notebook ani automobil,byť starší, ani ji nezaplatí dovolenou a ani ji nevytáhnou z případné bryndy, kdyby náhodou. Dcera studuje a má k dispozici byt, který financuji. Vzhledem k jejím výborným jazykovým schopnostem externě při studiu VŠ učí, výborně jezdí na koni a na snowboardu, rovněž v létě nak kole. Ale dělá svým známým doslova " otroka", když něco potřebují, vyhoví, i když se třeba jako nezaměstnaní flákají celé dny a brečí, že nemají peníze. Zadarmo je vozí svým autem, a oni ji pak pomlouvají a dcera je pak nešťastná. Když ji říkám, starej se o sebe, tak mi to sice slíbí, ale stejně zase, když jsou ti její kámoši ve srabu, tahá je z něj, zastává se jich, když nepracují nebo nestudují a kvůli tomu pak máme rozbroje. Jak ji mám vysvětlit, že se má angažovat odsud podsuď a v případě, že ji využívají, tak je má odmítnout? Soňa