Přidat názor k článku Londýn 7.7.2005

No Mirko, nezbývá mi než opět s tebou souhlasit a opět něco dodat. V tvé odpodědí nesouhlasím jen s použitím "velkého B" u slova bůh. To vnímnutí toho rozdílu vidím ještě kosek jinde: Myslím, že je rozdíl věřit a věřit a ztotožnit se s nějakou církví jako institucí.
Až budeš zas polemizovat se svou švagrovou zeptej se jí jak se může ztotožnit s tou konkrétní církví jako institucí (neptám se na víru tu bych pochopila). Já totiž odmítám apriori uvěřit v boha, který si jako svoje zástupce na zemi vybere lidi, zejména v nejvyyšších funkcích, kteří podle těch přikázání nežijí. Někteří z nich dokonce velmi okázale. Teď nemluvím jen o katolíkách. Nějak mi pořád nejde přijmout člověka, který hlásá pokoru, službu bohu, morálku, pomoc blžnímu atd. a přitom jezdí v posledním modelu BMW. Já bych mu neměla zazlé, to že na nás čas od času posílá hrůzy, ale třeba to, že dopustí aby se vraždilo v jeho jménu.
Mě to přijde kapku jako naivita miloučké mladé poslankyně Kateřiny B.,která vysvětluje lidem, že komunismus je přece velmi dobrá ideologie, protože chce spravedlnost, rovnost, nechce aby se obohacovali jedni na úkor druhých a přitom opomíjí existenci Stalina nebo Kim Irsena.
Zeptej se švagrové, kde berou oni velmi autoritativní, sebevědomí a nafoukaní muži jistotu, že právě oni jsou ti vyvolení, kteří mohou interpretovat přání boha na zemi?
To je v kostce to co mě bere tu víru v boha.
P.S. Pokud bych z nějakých důvodů byla nucena zvolit nějaké náboženství byl by to pravděpodobě budhismus - je velmi mírumilovný a jeho představitelé skutečně žijí tak jak káží. :-)) Doufám, že se ještě k této diskusi vrátíš (moc mě to baví) Ahoj Pavla