ahoj Pavli, nedá mi to a reaguju na tvůj příspěvek. Říkáš, že odmítáš věřit v Boha, který si vybírá jako zástupce na Zemi lidi, kteří nežijí tak ,jak hlásají, no zkrátka pokrytce.A že náboženství a církve jsou hlasateli dogmat.
Takže - s dogmaty si starosti nedělám, těch je málo a já žiju z Bible- nebudu přece kvůli nim přestávat věřit v Boha.Ostatní věci pocházejí (pokud se budem bavit o křestanství) přímo z Bible.A co se týče lidí, kteří tak nežijí (v tomto případě křestanů a kněží), tak nikdo není dokonalý, ani se nikdo takový nikdy nenarodil, takže je naivní myslet si, že u křestanů tomu bude jinak. Jsme všichni jen velice slabí a křehcí lidé, jen z masa a kostí.I kdybychom se snažili seč bychom mohli, nikdy nedosáhneme dokonalosti. Ale o to tady nejde.Jde o to, abychom se snažili žít dobře, nesobecky, s láskou pro druhé.My nemůžeme Bohu nic jiného dát (on všechno má a nic nepotřebuje), můžeme ale pomáhat druhým lidem a skrze tuto naši službu v lásce děláme Bohu radost.Jde tu především o "vztah"lásky. O nic jiného nejde. Jestli někdo nežije, podle toho co věří, ať už chodí do kostela a nic z toho, nebo prostě "káže vodu a pije víno", to je každého problém. Bůh jednou bude každého z nás posuzovat podle toho, jak jsme se snažili žít dobře, ne podle toho, kolik kotrmelců jsme v životě udělali.To říká Ježíš. Jednou totiž vyprávěl příběh:Židé přistihli jednu ženu při cizoložství, za to byl trest smrt. Ale Ježíš se jí zastal a řekl: Kdo z vás je bez hříchu, hoď první kamenem. Postumně se všichni vytratili. Ano všichni jsme hříšní (chybující chceš-li).
Víš, nejde o to, kritizovat druhé za to, že nedělají, v co věří, to je na každém, jak pravdivě chce svou víru žít. Mnozí , kteří si říkají věřící, věří pouze v existenci Boha, ikdyž chodí do kostela.Ale nenavázali s Bohem vztah a tak si jaksi jen plní své náboženské povinnosti. Sice nejsou štastni, ale protože vzdát se svého ega je moc bolestivé, raději se po nějakém vztahu s Bohem nepídí a věří, že se jednou přece jen do Božího království za ty svoje skutky dostanou.Jo je to smutné. Ale předem stejně nikoho nemůžeme posuzovat.Srdce každého člověka zná jenom Bůh.
Víš, kdybych se dívala jen na to, co dělají druzí lidé (věřící) špatného, tak už dávno přestanu věřit. Jenže člověk má mít před očima Boha, ne chyby druhých. Každý se má starat o ty svoje nedostatky. Aby to pak nedopadlo tak, že chci vytáhnout třísku z oka druhého , ale trám ve svém oku nevidím.Já věřím v Boha, ne v lidi, kteří v něho věří.
Nenech se tím prosím odradit a zmást.
Připadá mi, že otázky náboženství (ikdyž tvrdíš, že jsi ateista) ti nejsou lhostejné. Ale to je právě příznak toho, že v hloubi duše hledáš Boha, aniž o tom víš. Jinak by ses o to vůbec nezajímala. Ale to je normální. Taky jsme na tom byla podobně.Odmítala jsem všechno, co má s Bohem souvislost.
Ještě jedna věc. Říkalas, že kdybys musela, vybrala by sis jako náboženství Budhu, protože se ti zdá mírumilovný. Kdysi jsem pečlivě zkoumala všechny náboženství, protože jsem taky hledala.Porovnávala jsem je. Kdosi mi pak řekl, že hlavní rozdíl mezi vírou v Krista a ostatními náboženstvími je ten, že všichni proroci těch náboženství umřeli a zůstala po nich jen památka na jejich jméno a jejich učení. Ale Kristus vstal z mrtvých a tak dokázal pravdivost svých slov a skutků a této jediné pravdy o Bohu. A pokud toto není pravda, tak jsme všichni v háji.Chození do kostela nám nepomůže, ani dobré skutky ,ani modlitby (a ke komu?), ani Budha, ani jiný prorok. Nikdo nás z té bryndy nevytáhne.Po smrti z nás nezbyde nic. Ale pak si kladu otázku, k čemu jsme tu vlastně žili?
Ale to už jsme se dostali na pole velmi křehké - pole víry.A víra je především DAR. Kdo Boha hledá opravdově s pokorou v srdci, nakonec jej najde.
Víš, není tak jednoduché říct, že Bůh neexistuje, protože Boha nikdy nikdo neviděl. Ani kosmonauti,kteří byli ve vesmíru. je to jakoby někdo řekl, že cukrář neexistuje, protože ho neviděl v cukroví.
Že neexistuje hodinář, protože ho neviděl v hodinkách. A přece se ty hodinky z ničeho nic nesložily ani se samy nevymyslely - jen tak třesk plesk.Měly svého vynálezce a konstruktéra. V TV jednou někdo trefně poznamenal, že jsme jako moucha, která leze po PC klávesnici.Vůbec tomu nerozumí a netuší,jaké úžasné věci PC dokáže ani k jakému účelu slouží a už vůbec nemá potuchy o konstruktérovi. Jen si tam tak leze po klávesnici - z kopečku na kopeček, nahorů a dolů, ohmatává hmotu, ale myšlení je jí cizí.
Tak doufám, že to není slohovka. Přeju ti hezký den a ať se ti daří, Lada
Předchozí