O nespolehlivosti testu z krve, který se u nás provádí na vyhledání vrozených vývojových vad, jsem už slyšela od hodně známých, a proto se mi do něj moc nechtělo. Nejdříve jsem se ovšem u svého gynekologa informovala o užitečnosti tohoto testu. Potvrdil mi, co jsem tušila: pro dítě užitečný není, neodhaluje nic léčitelného. Pokud vyjdou pozitivní výsledy, je pravděpodobnost postižení dítěte. Pak se matce doporučí odběr plodové vody, kde se toto potvrdí či vyvrátí. Pokud potvrdí, je matce doporučena interrupce. Já bych si dítě nechala, i kdyby bylo postižené. Odběr plodové vody může způsobit potrat, a proto bych ho nepodstoupila. Pozitivní výsledek testu z krve by tedy znamenal velmi stresující zbytek těhotenství, a to pravděpodobně zbytečně, většinou se jedná o falešně pozitivní výsledek. Tak jsem se rozhodla test odmítnout. Můj gynekolog se mi to trochu snažil rozmluvit, argumentoval tím, že porodit postižené dítě je nezodpovědné vůči společnosti. Odmítnout nechat zabít své dítě z jakéhokoli důvodu osobně nepovažuji za nezodpovědnost. Nicméně se mi narodila zdravá holčička. Jsem ráda, že jsem test odmítla a udělám to i příště.
Předchozí