Milá Martino,
pohádku o Jaromilovi klidně svým dcerám přečtěte. Dětem nedochází, jaké hrůzy jsou v pohádkách popisované. To až dospělý se zarazí nad tím, jak jsou drakovy usekány hlavy a ještě jedna zbyde - ta se musí utít kouzelným mečem...nebo jak byla zlá královna roztržena koňmy (v sudu hozena ze skály do moře...). Dětem to tak vůbec nepříjde. Pro ně je to zpravedlivé potrestání zla. Vím, že když jsem synům své sestřenice četl o tom, jak byli zabiti a rozsekání rytíři, ucházející se o krásnou Mahulenu (Mahulena, krásná pána) a nebo jak byly krutě a vysloveně surově zabity Harpyje v pohádce Věčné mládí a nesmrtelný život, tak se smáli, jak bylo zlo potrestáno...a velmi realistický obrázek na jejich tvářích vyvolal úsměv. Takže - dětem přečtená hrůza nepřipadá tak strašná - daleko horší je to s filmy. Synovec měl např. z Kytice špatné sny ještě dlouho. Totéž se ale myslím týká většiny dnešních "amerických seriálů pro děti", např. Hromkočky a jim podobně. Nechápu, proč by se zrovna děti měly koukat na to, jak myš tluče kočku traverzou přes hlavu...Pokud jsou zde diváci seriálu Simpsonovi, připadá mi to už jen krůček k Simpsonovskému Itchimu a Skretchymu...
Předchozí