Přidat názor k článku O cestování s malými dětmi

Nektere deti snaseji more dobre i jako batolata.
S Olivii jsme byli poprve v Recku (letadlem, v zari), kdyz ji byl rok. Horko nebylo, jidlo jsme vezli castecne vlastni, castecne ujidala nam dospelym (chleba, maso, zeleninu, ovoce). Zadny problem nemela, zato my jo - zrovna zacinala chodit a bylo narocne ji hlidat.
Podruhe v Recku kdyz ji byly dva (letadlem, v kvetnu) s vetsi partou lidi - byla jedine dite a vsichni se o ni zajimali. Byla to naprosto suprova dovolena, zvladli jsme to perfektne my i ona. Skvele jsme si to vsichni uzili. Zadne problemy, koupala se malo (studena voda), jedla s ostatnimi, jen jednou blinkala, kdyz vyzebrala moc chobotnic a nerozkousala poradne chapadla.
Potreti ve trech v Bulharsku (letadlem, v srpnu) jeste s jednou rodinou s detmi (skolni deti, proto v srpnu). Zase vse OK, koupala se v jednom kuse, jedla to co my.
Poctvrte ve ctyrech ve Francii (autem, v zari), a to uz jsme spolu meli i trimesicni Isabelu. Dlouhe prejezdy ji unavovaly, ale jinak zase vsechno bez problemu. Nemluve o miminku, s tim bylo asi tolik prace, jako s panenkou.
Nikdy jsme nikde nemeli zadne zaludecni ani strevni problemy (az na jednoho kolegu, ktery v Bulharsku pil mistni pivo), coz se rozhodne neda rict o nasi ceske skolce.
Ani jsme nemeli problem s horkem nebo slunickem. Jezdime pokud mozno mimo sezonu (ani ne kvuli horku, ale kvuli mnozstvi lidi), jsme zvykli chovat se jako mistni lide - dodrzujeme siestu, malo jime, hodne pijeme a v horku chodime pomalu a line.