Přidat názor k článku O babičce rozmazlovací

Ahoj,
u nás je to taky. Ne moje máma, ta by si to nedovolila, protože bydlíme v jednom domě a nestrpěla bych to. U ní jsem se spíš obávala, aby na malou nebyla příliš přísná, mám s tím vlastní zkušenosti. Ale tchýně, to je hrůza. Po mém několikerém upozornění, aby na malou nešišlala, mě odkázala do patřičných mezí, že si na ni bude šišlat, jak chce (podotýkám, že z věty jí kolikrát není rozumnět jediné slovo, legrační je, že jí samozřejmě nerozumí ani malá). Přitom malá krásně mluví a všichni to obdivují, včetně babičky. Do ruky jí dají, na cokoliv se podívá, rozbít může cokoliv, k jídlu dostane na cokoliv otevře pusinku atd. Když jí koupili k Vánocům sněhule od Vietnamců, tak jsem zůstala stát s pusou dokořán a pak jsem se s mužem kvůli tomu pohádala (protože já jsem ta špatná, která na nich pořád něco vidí) a bylo po Vánocích. Vyřešila jsem to tak, že k nim téměř nejezdíme a když, tak táta s malou sám, oni k nám zavítají na návštěvu cca 1x za 14 dní. Naštěstí je malá moc hodná a zatím je jediný výsledek jejich návštěvy ten, že je tak rozrušená, že nemůže usnout a v noci pláče ze spaní. Měla jsem obavu, že budu ta nejvíc "zlá" a malá bude babičky milovat, ale zatím je to tak, že máma je všechno a je u mě, i když tchýnové přijedou, takže je radši vypustím samotné ven, aby si ji užili.
Možná si teď budu trochu protiřečit, ale když si vzpomenu na své dětství, tak se ke mně různí lidé taky chovali různě, to je přece normální, a já jsem brzo věděla, co si ke komu můžu dovolit. I to je řece příprava na život. Pokud to toho malého človíčka nějak neohrožuje a jde jen o naše nervy (jsem prchlivá, takže to tchýni obvykle dám najevo), tak to snad není tak strašné. Jen nevím, jak budu vysvětlovat až bude větší, že jim ji nechci půjčit třeba přes noc. Zatím kojím, tak mám výmluvu.
Mirka