Ono je to opravdu těžké, babička by měla rozmazlovat, pokud to nepřehání do absurdna, což snad většina babiček nedělá. Pokud zajistí dítěti bezpečí (neenchá ho běhat přes silnici, nastydnout apod.), tak bych to vcelku nechala. My máme dvě báječné babičky, obě ochotné hlídat. jedna je rozmazlovací (moje mamka, která má prý špatné svědomí z toho, že se mnou neměla trpělivost a chce to vynahradit vnučce), druhá je učitelka v mateřské školce, tudíž profík, a rozmazlovací není, trvá na dodržování všech pravidel a dětem se tolik nevěnuje (ale jinak je moc hodná). Hádejte, ke komu chce dcera jezdit? K mojí mamce, kde vydrží bez rodičů deset dní a někdy ani nechce domů. Dostat jí ke druhé babičce je problém, a když, tak maximálně dva dny. Na totéž si stěžuje švagrová, její dcerka nechce jezdit k této babičce a chce jezdit jenom ke druhé, rozmazlovací. Je pravda, že mojí mamky dcerka poněkud zvlčí, ale většinou se to rychle srovná, a obě mají skvělé zážitky. Mamka je ochotná nechat si rozkramařit celý byt, v únoru si hrát na strojení vánočního stromku (zdobení palmy v květináči vánočními ozdobami), brát jí na báječné výlety, nebo se jen tak projet vlakem, což má stejný úspěch. Samozřejmě spát chodí před půlnocí, čtení pohádek nemá konce atd. atd. Napřed jsem měla námitky, ale pak jsem rezignovala a když mluvím s mámou, zdůrazňuju jí jenom bezpečnost dítěte a na ostatní kašlu. Když se mi dítě vrátí domů živé, zdravé (nějaké ty škrábance nepočítám) a spokojené, je to to nejdůležitější.
Předchozí