Přidat názor k článku Svatbit či nesvatbit?

Já si také myslím, že svatba je moc hezký způsob, jak dát druhému najevo, že s ním chcete strávit život, ale na druhou stranu nejsem tak naivní, abych si myslela, že pokud se ve vztahu dvou lidí něco VÁŽNĚ pokazí, tak manželství (nebo i děti) toho, kdo chce odejít zastaví :-((. Ale to doufám nebude jednou můj problém!
My jsme s manželem spolu začali chodit před 12 lety, a protože jsem studovala, tak se nám to chození trošku protáhlo :-)))! Když se na to dívám zpětně, myslím, že to mé studium manželovi celkem vyhovovalo. Aspoň měl čas vše si pořádně rozmyslet :-)))! Po sedmi letech jsme spolu začali bydlet, ale s tím, že až zrekonstruujeme byt, začneme uvažovat o svatbě a dětech. No, "uvažovali" jsme ještě další dva roky a pak se vzali. Opravdu si myslím, že svatební den byl jeden z nejhezčích v mém životě, i když někteří lidé dost dobře nechápali, proč se vlastně bereme (vždyť spolu bydlíte a znáte se tak dlouho!!!).
Jen škoda, že stejně euforický nebyl i následný rok a půl po svatbě. Během té krátké doby nám zemřeli 3 velmi blízcí lidé a 2xjsme přišli o miminko :-(((. V té době jsem nejvíce ocenila,jakou oporou mi manžel je! Určitě mi některé budete oponovat, že oporou může být i partner "bez papíru"! To asi ano a určitě záleží především na povaze toho kterého jedince (ať už svobodného či ženatého), ale já jsem přesto rádá, že "jsme svoji" (a teď už konečně !3!)a doufám, že se na tom ani v budoucnu nic nezmění! Snad jedině ten počet členů naší rodiny :-)))! L.