Přidat názor k článku O babičce rozmazlovací

Ach jo, milé maminky, tak jsem na to zůstala sama. Žádná další internetová babička. Tak do toho.

Hlavně si z nás babiček nic nedělejte. Ony s nimi byly vždycky potíže. Vezměte si třeba tu od Božky Němcový. To je úplný prototyp hrozné babičky. Ráno nemůže spát a tak už ve čtyři courá po domě, vrže schodama a tvrdí, že ostatní nechává spát, protože spánek je sladký. Takže vyleze v tuto nekřesťanskou hodinu na dvůr a tam ji všechna ta havěť vítá štěkáním, bučením, mečením, kvokáním a kokrháním, takže kdo se ještě neprobudil těmi vrzajícími schody, tak je určitě vzhůru teď. V kapsáři furt tahá nějaké kůrky a kudy chodí, tudy drobí - a to prosím nebyly vysavače - a kdo to po ní měl uklízet - no přece dcerka Terka. Děcka strašila povídáním o bláznivé Viktorce (no řeknu Vám, proti tomuto příběhu je pohádka o Červené Karkulce úplná selanka). Ani se nedivím, že děti byly stresovaný a chodily se uklidňovat k vodě. Navíc, místo toho, aby s děckama hrála panáka, tahala je po návštěvách - a to ještě do feudálních poměrů. Víte, jaké ty děti z toho musely mít v hlavičkách zmatek?
A jaké z toho poučení - no když čtu většinu příspěvků, tak mi napadá slogan "Zničit babičku"
(to je jako zničit krtka, podle toho známého Večerníčku). Ale protože to vždycky nejde, tak alespoň malé sedmero rad pro maminky:
1. Považujte babičky za více či méně senilní osoby, které dětinští a podle toho s nimi jednejte.
2. Mluvte a jednejte s nimi asertivně, nicméně vyjadřování podřiďte jejich chápání - doporučuji slovník tak tříletého dítěte.
3. Nemůžete-li babičku izolovat v nějakém hodně vzdáleném penzionu pro důchodce, vzdalte se raději sami. Doporučuji salaš v hodně vysokých horách (vony už nás ty haxny bolí a tam se aspoň nedobelháme).
4. V případě nutnosti se vystěhujte do hodně vzdálené země, kde létají letadla jen jednou za dvacet let (kdyby to bylo častěji, nedoporučuji - babičky jsou schopné strašlivých věcí)
5. Když se nemůžete fyzicky vzdálit, oddělte vnoučátka od babiček (budete méně prát špinavé ubrusy, méně chodit k lékaři s nachlazením, které babičky zavinily, k logopedovi - aby odnaučil dítě šišlat a konečně i k psychiatrovi, aby zbavil Vás i dětí problémů a nezdravých zlozvyků.
6. Když ani to nejde, pozřete před každou návštěvou babičky meprobamat. Z některých z Vás se sice stanou narkomanky, ale konečně co byste nudělaly v zájmu dětí, že.
7. Pokud bude nezbytná likvidace babiček (např. potřeba jejího bytu, majetku, či oblíbeného hrnéčku po tetičce), čiňte tak ohleduplně. Berte ohled na to, že i babičky jsou součástí přírody a nečiňte jim zbytečnou bolest.

A ještě jednu užitečnou radu dávám nezištně nakonec. Vězte, že na babičky (a dědečky) se dá svést úplně všechno a tak toho využívejte.
Poraní se vnuk s dědečkem při sekání dřeva? Může za to dědeček.
Poraní se vnuk s tatínkem při sekání dřeva? Může za to dědeček, protože ho to nenaučil.
Je dítě levý jak šavle na práci? Může za to dědeček, že ho nevedl k sekání dřeva.
Je vnuk šikovný na práci a vůbec ničím se nezraní. No to má přece po tatínkovi nebo mamince, to je přece jasný.

Zdravím Vás, maminky, a zalézám do svého koutečku lízat si rány (ježíši, už mi dcera dvě hodiny nezavolala, co když má Ivuška větříčky a jestlipak se Míšovi nestýská ve školce, no budu tam muset rychle po práci zajít a koupit kupu čokolády, asi ho vezmu na kolotoče a pak ho nechám pocákat v tom bazénku před radnicí a koupím mu aspoň dvě zmzliny a ještě......)