Přidat názor k článku O babičce rozmazlovací

Musím uznat, že můj vztah k tchýni je dosti podobný - mimo toho "dobrý den" také nenajdeme společné téma k rozhovoru. Ale jít do otevřeného konfliktu s tchýní je fakt dost riziko, protože pro manželku to přeci jen není nějaká Lochneska, ale její maminka. A když dojde na lámání chleba, maminka ji vždy podrží, pomůže, vždy může přeběhnout na její stranu a není dobře, když ta "její strana" bude příliš vzdálená. Udržet si přijatelný vztah s tchýní je proto dost důležité pro zachování samotného manželství. Naštěstí babička/tchýně nekomanduje děti přímo, ale nás (dej mu čepici, má určitě hlad - dej mu rohlík, už by měl být doma a spát apod.) a my ji většinou ignorujeme. Nevím jak dobrý příklad pro děti to je, ale nemám moc nápadů, co s tím dělat jiného. Asertivita nás mimo jiné učí, že nemá smysl vysvětlovat a přesvědčovat, když druhá strana prostě odmítá uznat, že máme svůj názor a máme právo mít ten svůj názor. Navíc spousta těch věcí se nedá nějak objektivně posoudit - když např. já jsem názoru, že je teplo a ona si myslí, že je zima, tak se těžko uargumentujeme. Co by sis přála, aby tedy tvůj otec udělal? Možná jsem jako on, ale rád bych se z jeho chyb poučil.