Přidat názor k článku Svatbit či nesvatbit?

Milasdo, víš že já se vlastně taky ráda podívám na starý rodinný svatební fotky? Já tam teda holt budu vždycky jen jako host, příp. svědek...
Pocházím z vesnice, kde se svatby slaví ještě podle starých zvyků-já nevím, říkání si o nevěstu, pak její vykupování, ty párky ráno, nervozita, zdobení aut....ještě mám v čerstvé paměti, jak jsem jako desdetiletá dostala facku, že dostatečně rychle nezdobím ty okna aut..pak te obřad, babči brečí, táhlé písně, nevěsta omdlívá, otvírá se okno, venku řičí bagr, tak se směju a opět dostávám vynadáno, pak ty fotky, hrozný horko a usmívat se prosím, naklonit se tak, ne radši spíš takhle, blíž k sobě, dál od sebe...Pak ta trapná podkova v hospodě, příbuzný nevěsty tam, příbuzný ženicha na druhou stranu, pak játrový knedlíčky v polívce, nevěsta se ženichem to jí jednou lžící, navzájem se krmí, kape jim to na šaty, pak to začne na obou stranách-hele, vidíš tamtu? tak ta to táhne s tamtím, a ten je zase rozvedenej a táhne to s tou a tamta, no to je pěkná potvora....pak přijde " babka a "dyndá" peníze po svatebčanech, načež je unesena nevěsta, ženich toho už má v sobě dost, tak ji ani nehledá, takže manželka vzteklá, ubrečená, rozmazaný stíny, přijde a chce se rozvádět....
no, podobných svateb jsem pár absolvovala, asi nebudou všechny stejné, prosím nehlaště se, jak jste to zrovna vy měli krásný a romantický, já prostě na svatby navždy zanevřela...
tak je to holt...