Přidat názor k článku O babičce rozmazlovací

Milá Kláro!!!!
Je mi tě upřímně líto! V tvém článku mně nepřišlo na chování vaší babičky nic tak šokujícího,abys musela být z toho tak zdrcená a následně napsat tento článek, na kterém opravdu nenacházím nic a opakuji nic moc šokujícího. Babičky občas přehá¨nějí, ale ta vaše je fakt ještě v mezích normy. Nevím jak bys mluvila, kdyby bylo vše obráceně. My máme např. babičku, od které když chceme pohlídat tříletého vnoučka, musíme prosit, volat termín nejlépe 14 dní dopředu. Když má malý narozeniny apod., kolikrát zapomene. Nikdy mi s prckem nepomohla, když jsme byli u ní na návštěvě, musíme ho hlídat o 106, aby náhodou nezničil nějaköu její drahocennou cetku. Já si, ale nestěžuji. Smířila jsem se s tím, že můj syn "nemá babičku" (moje maminka už zemřela), tohle je mamka mého muže.Bohužel se s tím nedá nic dělat, lásku si totiž člověk nevynutí - nikdy a žádnou. Když jsem přečetla tvůj článek, tak mi to bylo líto, klidně bych takovou babču brala, i když vím, že máš jistě jiný názor.Ale věř mi, že děti to berou jinak, pro ně je vaše babi super, a určitě na ni bude vzpomínat jednou rád. To u nás nehrozí - malej se své babičky bojí už teď. Jistě se své děti snažíš vychovávat jak nejlépe umíš, tak se neboj, že by je bybička nějak špatně ovlivnila na celý život. Vím, že je pro tebe těžší vysvětlit malému dítěti co mu dovolíš ty a co babča, ale to se dá vysvětlit. Jenom já si teď lámu hlavu, jak jednou vysvětlím svému synkovi, proč nemůže k babičce, jako ostatní děti, když ho tam ta babička vlastně nechce.