Přidat názor k článku O babičce rozmazlovací

Ahojky Dano a holky (Kaci, Káča atd. je tu v těch Katkách trochu zmatek)!
Nejprve se omlouvám té Katce, která musí číst v 1.00h mé arogantní výlevy. Možná, že v tuto noční hodinu by bylo lepší dělat jiné věci, zejména se omlouvám jestli Tě můj komentář hodně rozhodil před spaním.Jestli si to, ale Katko četla celé, jistě si nepřehlédla,že jsem se Kláře omlouvala. Nemyslela jsem tu nadávku nijak arogantně, už vůbec ne vulgárně, i když bez přímé intonace to tak jistě vyzní, ale opravdu to tak nebylo myšleno.Dále pak jsem nechtěla mluvit za všechny holky, ale měla jsem jasně napsat, že i některé (místo ostatní) mají stejný názor, a to ten, že Klára holt to s babčou drobet přehání a zbytečně dramatizuje. Vždyť opravdu záleží jen a jen na ní samé, jak se k tomu postaví a v různých konkrétních situacích bude okamžitě jednat.Myslím, že i to jde, ale mám dojem, že v životě jsou opravdu i horší věci.

Dano, to byla trefa do černýho!!! Jak jsi mně vypodobnila, mně to přišlo opravdu legrační, protože já jsem opravdu (včetně mého neobézního dítěte) pravý opak té mamky, cos popsala. Včetně toho mládí a krásy, hi! Možná by to, ale nebylo špatné (aspoň na 1 den-nevím jestli by mi to bavilo déle). Ale nemám Ti to za zlé, protož chápu, jak jsi sama pak psala,já totiž nemám taky ráda ty matky, co maj vše na háku, rodinu jim obstarává babička, teta nebo paní nahlídání, a ony vysedávají po zábavách.My babičky už bohužel nemáme, ani ty rozmazlovací nebo nerozmazlovací, zkrátka žádné.Hlídání od cizích paní mě moc nevyhovuje, protože mám zkrátka strach. TAkže moje (nebo spíš naše-mě a mého muže) výlety za kulturou se většinou odkládají a odkládají až na ně většinou nedojde.Aby se ze mně nestala pipka domácí,tak většinu akcí proto podnikám s prckem, v rozumnou dobu (samozřejmě nemyslím tím diskotéky apod.)Když se mi náhodou podaří vyjít si sama,třeba s kámarádkou na vínko, obyčejně to druhý den nestojí za nic, jsem pochopitelně unavená, a jelikož opravdu za mně nikdo nezaskočí,tak hodně dlouho váhám jestli ve finále skutečně vyrazím.

Asi je můj příspěvek už hodně dlouhý, někomu možná přijde o ničem, ale jen jsem chtěla odpovědět těm, kteří reagovaly na můj komentář.

Jo, a ještě něco? Docela by mně zajímalo, jak to dělali dřív, když spolu v jedné chalupě muselo žít více generací najednou. Asi to nebylo zas tak naškodu, protože ty starouškové a stařenky svým vnoučatům předali zase něco navíc.Otázka je, jak to fungovalo s tím "rozmazlováním" a následným dramatizováním celé záležitosti. Nebo na to měli nějakou fintu? Možná se jen uměli víc dohodnout!!!