Přidat názor k článku O babičce rozmazlovací

Předem bych chtěla poděkovat za krásné Sedmero rad – od babičky Radky. Musíte být prostě úžasná :o))
K mým nejkrásnějším zážitkům z dětství patří samozřejmě rozmazlování babiček. Měly jsme se sestrou prababičku a babičku ze strany mamky, které byly naprosto skvělé a např. hodinové houpání , přecpávání se sladkostmi ( nejsme se sestrou ani jedna obézní), běhání bosky po domě, hrabání v šupletech jsou prostě nezapomenutelné. Jako i spousta dalších věcí , které jsme jako děti zbožnovaly. Ale taky jsme měly babičku od tatínka, která nás vůbec nerozmazlovala, zdála se nám tenkrát hrozně přísná, pořád musel být u ní pořádek a nemohly jsme si tam hrát, jak jsme chtěly a hádejte – vůbec jsme k ní nechtěly jezdit. A vždycky jsme se sestrou říkaly, jak je hrozná . Nevím, jak je na tom ségra , po přečtení téhle diskuse o babičkách se jí na to musím zeptat, ale já se musím přiznat, že na hodnou prababičku vzpomínám skoro pořád a na tu nerozmazlovací vůbec. Prostě mi do toho dětství nějak nezapadá, a nevzpomínám si ani na nějaký pořádný zážitek s ní.
KLÁRO pro vaše děti je tahle babička prostě úžasná a pokud jim nejde o život, jako že si myslím, že by to ta babička ani nedopustila, tak jim to dopřejte. A buďte ráda, že je houpe hodinu , vždyť co je na tom. Moje babička a malé prababička k nám jezdí tak 2 x 3 do roka, a to se jenom nestačím divit, jak malé svítí očička, když dělají blbiny a i když se mi některé její metody, taky nelíbí – nechávám to být , hlavní je , že je malá šťastná :o)) A přiznávám se – nejradši bych se s dcerkou vyměnila.
Buďme rády, že tady ROZMAZLOVACÍ babičky vůbec jsou !!!!!!!!!